Goodbye // H.S

The end

Okey guys, myslím, že už je načase to ukončit. Napíšu teď poslední závěrečnou část a bude the end. Snad mě teď neukamenujete. Hih ♥

•
•
•
•
•

Tweety - One chapter (Christian a Darcy)

,,Ahoj tati a mami.'' přišli k náhrobkům Darcy a Christian. Každý dál na hrob jednu kytku a usmáli se na sebe.

Už to jsou dva roky od smrti Harryho a devět let od smrti El. Darcy je teď dvanáct a Christianovi dvacet čtyři, teď se o Darcy stará a myslím, že mu to jde celkem dobře.

,,Chodíme tady skoro každou neděli a přitom mi to přijde jako kdybychom tady někdy nebyli.'' dřepnula si Darcy k hrobům.

Christian nechápal jak to myslí. ,,Cože?''

,,To je jedno.'' mávla nad tim rukou. ,,Chybíte mi oba. Ne, že by Christian nebyl dobrý rodič ale jsou věci, které bratrovi říct prostě nemůžu. Je fakt, že si lepšího bratra přát nemůžu ale ani lepší rodiče. I když jsem s mamkou stravila jen první čtyři roky svého života, vím, že byla úžasná. S taťkou jsem stravila deset let a byl to ten nejlepší taťka na světě. Já vím, že to říkám vždycky, že jste úžasní, nejlepší a všechno ale říkám jen pravdu. Je to ohrané, asi je načase říct něco originálního.'' uchechtla se.

,,Tak já tě teď vystřídám.'' zasmál se Christian. ,,Dostal jsem smlouvu! Podepsal ji se mnou Simonuv syn, teď je jeho zástupce, když Simon nemůže. Je to fajn kluk, všechno mi podrobně vysvětlil a věřte nebo ne, příští víkend mám svůj první koncert. Škoda, že jste se toho ani jeden nedočkali, protože jsem už teď nervózní jak pes a potřebuju rodičovskou podporu.'' zakřenil se. ,,Asi mi bude muset stačit podpora ségry.'' podíval se na Darcy a usmál se. ,,Mami, doufám, že si na mě pyšná a ty tati.. Děkuju ti za všechno. Doufám, že si na mě taky pyšnej a neudělám ti ve světě hudby ostudu. Mám vás rád.'' oba se rozbrečeli. Tak jako každou neděli. Darcy se postavila a obejmula Christiana. Zavrtala se do jeho objetí ještě víc.

Rozloučili se s rodiči a odešli. Povídali si o zážitcích s Harrym a s El. Darcy si toho moc o El nepamatuje tak raději o vzpomínkách s El mluvil Christian. Je zvláštní, že tak z velké rodiny zůstali jen oni dva, Gemma s její dcerkou a synem, Annie a Kristy s dětmi.

Christian si slíbil, že až bude mít děti, pojmenuje je po svých rodičích. Je to hrozně hezké. Aspoň všichni budou vědět, že na své rodiče nikdy nezapomněl a měl je hodně rád.