Taken 2 - Překlad

05

Nemůžeš někoho milovat a zároveň  nenávidět.

Lehl jsem si na mou čistou, neposkvrněnou postel a připravoval se na věčný odpočinek. Jak se snažila být milá před několika týdny, nic už by nezměnilo to, že teď se mnou nechce nic mít.

Nikdy nezapomene na mé chyby, nikdy mi neodpustí, nikdy se nevrátí zpátky.

Přemluvil jsem Freda, aby mě nechal samotného, protože žádný z jeho nápadů nic nevyřešil.

Odšrouboval jsem uzávěr a přiložil si láhev ke rtům a napil jsem se, jak nejvíc jsem mohl.

O týden později.

Popadl jsem černou krabičku z podkroví a vydal se zpět k posteli. Procházel jsem knihovnou a vzpomněl si na to, když tam Felicity usnula a já jsem ji potom přenesl do naší postele. Milovala čtení. Podíval jsem se dolů na krabičku. Tohle je to nejlepší řešení, na které jsem mohl přijít.

Sednu si na postel a otevřu černou krabičku. Uchopím první injekční stříkačku první láhvičku ketaminu. Pomalu jsem na stříkačku nasadil láhvičku a natáhl do ní drogu.

Ketamin se používá při odebrání bolesti během chirurgických operací, je to druhý morfin, ale silnější.

Tohle mi mohlo pomoct od mé bolesti. Podíval jsem se na injekční stříkačku a na všechno jsem si zpětně vzpomněl. Vzpomněl jsem si na strašného člověka, který unášel nevinné dívky jako byli Felicity s Aaliyah a spoutával jsem je k posteli a dopoval jsem je těmito věcmi, jen proto, aby uspokojili nějaké špinavé bastardy. Tohle byl můj trest za něco, co už nikdy nemůžu vzít zpátky nebo to napravit.

Pomalu si vyhrnu rukáv, přiložím jehlu k paži a pomalu vpustím tekutinu do žíly. Pálí to, když přitlačím na píst, ale vím, že zachvilku všechna bolest zmizí. Když je všechna tekutina hluboko v mých žilách, vyjmu injekční stříkačku a odložím ji zpět do krabičky. Lehl jsem si a cítil, že droga začíná fungovat a přebírá kontrolu nad mým tělem. Mé končetiny se uvolňují a já se cítím jako bych byl v transu. Mě oční víčka klesají a zavírají se. Cítím své srdce čím dál hlasitěji, vibruje přes můj hrudník bum.. bum.. bum..bum

Nechal jsem oči úplně zavřené, připravený na první spánek, za celé poslední týdny. Předtím, než začnu usínat, jsem se probudil na otevření hlavních dveří, otočil jsem se, abych zjistil kdo to je a prochází se uvnitř. Její příjemná přítomnost osvětluje skla v oknech od podlahy až ke stropu.

"Hej ty, přemýšlela jsem kam ji šel," řekla, když stála u dveří. "Koupila jsem ti něco...chci, abys je otevřel před večeří. Mám další překvapení, ale to bude muset počkat. Jaké to je mít 22? Vzpomínáš si na to, když ses mě na to samé zeptal ty, když mi bylo 17?"

"Ne-nemám na-naro-narozeniny," vymlouval jsem jí. Cítil jsem, jak mi tělem projel studený vzduch.

"Co to mluvíš za hlouposti? Je prvního Března? Není Září?"

"Víš, že tě miluju že?" Řekla. Její vlasy byly zvlněné a dělily se na polovinu. Pár neposedných pramínků si zandala za pravé ucho a posadila se vedle mě.

"Taky tě miluju Felicity," přiznal jsem. Už mi nebyla zima. Teď mi bylo horķo. Cítil jsem horký pot po celém mém těle, ucítil jsem její ruku na svém rameni. Její ruka byla studená, jako nikdy předtím.

"Dobře. Jsem ráda," náhle se naklonila a já jsem ucítil její měkké, plné rty na těch svých suchých a popraskaných. Byl jsem zmatený, ale její rty mi dělali starosti s tím, jaký den byl nebo jestli nejsem blázen. Po dlouhém a vášnivém polibku mi prohrábla vlasy, tak jak jsem to miloval. "Moc tě miluju." Zašeptala.