Taken 2 - Překlad

08

Další den ráno

Probudil jsem se, pořád v té stejné poloze, ve které jsem usnul. Odhodlal jsem se podívat na telefon, klikl jsem na domovní obrazovku a hned na mě vyskočilo, Fredo 38 zmeškaných hovorů a 3 zprávy. Od Felicity jsem měl 79 zmeškaných hovorů, 10 zpráv a 14 hlasovek.

Jako první jsem otevřel zprávy.

Felicity: Máma to ví.
               
                Promiň.
       
                Jsi tady?

               Prosím zvedni to.

              Justine!!!

             Jsi v pořádku?

            Prosím vzbuď se.
           
            Odpověz!

           Přijdu zítra ráno.

           Justine.

Fredo: Čau Bro, zavolej mi.

             Opravdu mě mrzí, co se mezi
             námi stalo, můžeš mi to
             odpustit?

             Jsi v pohodě?

V tu chvíli mi zavolala Felicity a od dveří se ozvala rána.

"Otevři mi Justine!"

Otočil jsem se ke dveřím. Pomalu jsem se posadil a pokusil se vstát, ale bylo to moc těžké. Mé ruce byli těžké a mohl jsem s nimi sotva hýbat.

Kurva...ten účinek pořád funguje. " Jsem v pohodě, běž d-domů." Zakřičel jsem.
              
"Prosím, chci tě jen vidět. Musíme si promluvit," řekla.

"Můžeme si p-promluvit později."

"Prosím?"        

Zkusil jsem si znovu stoupnout a uspěl jsem. Stáhl jsem si dolů rukávy a pomalu se vydal ke dveřím. Otevřel jsem je a snažil se stát, jak nejvíc rovně jsem dokázal.

"Proč si mi neodpovídal?" Odstrčila mě na stranu a vešla dovnitř.

Uvědomil jsem si, že jsem neschoval tu krabičku...kurva, "spal jsem." Řekl jsem.

"Bála jsem se o tebe. Četl jsi mé zprávy?" Podívala se na mě.

"Tvoje máma na to přišla?" Zeptal jsem se.

"Yeah, poznala tě z toho malého obchodu," vysvětlovala, zatímco šla ke mně. "Co to máš s očima?"

"Nic." Vyštěkl jsem.

"Jsi zdrogovaný?" Zeptala se.

"Možná..."

"Uh...skvělý..." odmlčela se.

"Promiň..."

"Zavolej mi, až se z toho dostaneš a budeš mě opravdu poslouchat," to bylo jediný, co řekla, předtím než odešla.

Přešel jsem do koupelny a opláchl si obličej studenou vodou, aby mě to víc probralo. Pomalu jsem se dával do normálu. Když jsem se byl schopen hýbat, šel jsem ke své posteli, ze které jsem si vzal telefon. A hledal jsem Fredovo číslo.

"Ano?" Ozval se.

"Promiň, že jsem ti neodpovídal včera v noci," řekl jsem.

"To je v pohodě chlape. Vím, že jste ty a Felicity zpátky spolu, takže jsi pravděpodobně zamilovaný," neodpustil si.