Hidden Feelings

-1-

Schylovalo se už k večeru, když jsem se vrátil do dormu. Všichni už spali, protože za sebou měli těžký den. Za to já měl nějak podezřele moc energie. Očividně jsem nebyl sám, protože jsem spatřil na gauči Yoongiho. Bylo to zvláštní, jelikož jsem byl zvyklý, že vždy usnul mezi prvními.

„Hyung? Proč nespíš?" zeptal jsem se s milým úsměvem.
„To bych taky rád věděl. Jsem utahanej jak pes, ale stejně nemůžu usnout," odpověděl Yoongi svým roztomilým unaveným chraplákem.
„A na co koukáš?" zeptal jsem se znovu, když jsem potichu přicupital ke gauči.
„Nevím. Je to strašná blbost. Nějaká romantická slaďárna nebo co... ale nic lepšího nedávaj," odvětil mírně otráveně.
„Můžu koukat s tebou?" Yoongi jen pokýval hlavou a lehce se ne mě pousmál. Z jeho úsměvu mi poskočilo srdce a cítil jsem, jak mi začínají rudnout tváře. Naštěstí bylo tak šero, že by to těžko bylo vidět. Bez váhání jsem si k němu přisedl na druhý konec gauče. Zajímavé bylo, že jsme se během filmu záhadně ocitli natisknutí vedle sebe.