Po několika minutách jsem ucítil tlak na svém rameni, takže mi došlo, že Yoongi pravděpodobně usnul. Musel jsem se pousmát, když jsem spatřil jeho roztomilý splácnutý obličejík. Vypadal trochu jako spící koťátko. Zabořil jsem nos do jeho jemných vlásků, přičemž jsem nezapomněl vložit malinký polibek blízko jeho spánku. Byl jsem vděčný za vzácné chvíle jako tahle. Můžu se k němu beztrestně tulit, aniž by o tom věděl. Kdyby to zjistil... ani nechci vědět, co by se stalo. Jsem už dlouho do Yoongiho zamilovaný a vždycky jsem se mu to bál říct... takže tohle je jediný způsob, jak se k němu dostat blíž. Najednou mé oči zabloudily k jeho rtům. To se nemělo stát. Dostal jsem fakt hodně špatnej nápad.
"Jimine, proboha! Co to zas vyvádíš!? Jestli se probudí, tak tě skope do kuličky!" varoval mě hlásek někde hluboko v mé hlavě. Já však neposlouchal. Najednou se mi zatemnila mysl a já lehce přitiskl své rty na ty jeho. Bylo to, jakoby ve mně explodovalo tisíce ohňostrojů, ale zároveň mi praskalo srdce z pocitu, že je to nejspíš naposled. V tu ránu se Yoongiho hlava prudce zvedla. Probudil se. S leknutím jsem doslova odskočil zpět na druhý konec gauče a se zhrozeným výrazem jsem zabodl pohled do země. Tak moc jsem se za sebe styděl.
"Proboha, co jsem to udělal..."
ČTEŠ
Hidden Feelings
FanfictionMenší Yoonmin fluff, kterej jsem splácala za jedno odpoledne. Není to mistrovský dílo, ale jako oddechovka bez zbytečných dramat poslouží.
