Den před úplňkem

991 57 1
                                    

"Ne nic mi není jen nemám hlad." Falešně jsem se usmála. "Nelži vypadáš jako Náměsíčník před úplňkem." Zasmál se Sirius a já s Remem ho zpražili pohledem.

"Promiň Náměsíčníku." Omlouval se hned. Odešli jsme směr nebelvírská věž, řekli Buclaté dámě heslo a sedli si do křesel u krbu.

Chvilku jsme se tam bavili pak už ale bylo pozdě tak jsme šli spát. Spala jsem dobře na to že zítra je úplněk. Bojím se co se může stát.

Vím ale to že když už jsem starší vlkodlak nejsem nebezpečná pro ostatní vlkodlaky. To znamená že bychom s Remem mohli být za dobře.

Ale i tak nevím co se stane. Ležela jsem v posteli a z mého přemýšlení mě vytrhla rozdováděná Lily. "Annie vstávej!" Tahala mě z postele.

"Co co je?" Řekla jsem ospalým hlasem. "Já a James spolu chodíme!" Vypískla. "Fakt vždyť jsi ho nenáviděla." "Včera večer jsem zjistila že není tak hroznej jak jsem si myslela." Usmála se a já vstala.

Oblékla jsem si uniformu a vyšla na snídani.

Tak aby vám nebylo líto že předchozí byla kratší tak tu máte ještě jednu. Dobrou noc! (Díky moc za 80+ přečtení a jestli se vám příběh líbí napište do komentu nebo dejte vote  obojí potěší.❤)

Annie 🐺

Vlkodlačí Nebelvírka (Short Story)Kde žijí příběhy. Začni objevovat