Little Brother (Marcus & Martinus CZ)

chapter eight

Konečně se odhodlal vstát z postele. Všechny své slzy již pravděpodobně vyčerpal. Stále si však potřeboval utřídit myšlenky. Přešel do koupelny a svlékl ze sebe veškeré oblečení, na což vešel do sprchy a otočil modrým kohoutkem.

Na jeho tělo začaly dopadat kapky ledové vody. Přivřel oči a vnímal každý centimetr své pokožky, na který tekutina dopadala.

Cítil se příjemně. Jakoby všechny ty špatné myšlenky najednou zmrzly. Aspoň na tu krátkou chvíli si mohl ulevit od zlých představ.

Přes hučící vodu však neměl šanci slyšet prásknutí domovních dveří. Marcus ze sebe skopl boty a mikinu pověsil zpátky na věšák. Z patra slyšel, jak hučí voda, z čehož usoudil, že se jeho mladší bráška pravděpodobně sprchuje. Netušil, co ho to popadlo. Vlastně ani nepřemýšlel nad tím, co dělá. Jeho nohy ho vedly samy.

Ke koupelně se dostal zrovna ve chvíli, kdy Martinus vylezl z koupelny, pouze v ručníku, který měl omotaný kolem pasu. Na snědé pokožce se mu leskly kapičky vody, jak přecházel přes celou koupelnu k umyvadlu se zrcadlem. Dlaněmi se zapřel o jeho okraj a pohlédl na svůj vlastní odraz.

Marcus se opřel o furta dveří s pažemi složenými na prsou a se zájmem si svého brášku prohlížel. Líbily se mu rysy jeho těla. Odhalená ramena sice nebyly nijak široká, jen tak akorát. To se mu ale právě zamlouvalo nejvíc.

,,Bože," dolehlo k jeho uchu Martinusovo tiché povzdechnutí, ,,jsi tak hnusný! Škaredý, tlustý, přímo odporný! Jak se sebou můžeš žít?!"

Marcus se zarazil. Nějaký čas mu trvalo, než pochopil, že Tinus nemluvil k němu, ale ke svému vlastnímu odrazu. Zamračil se. Nelíbilo se mu, že o sobě takhle přemýšlí.

Potichu se k němu ze zadu přiblížil a přiložil své dlaně k jeho holým bokům.

Blonďáček sebou škubl, když na své pokožce pocítil dotek horkých rukou. Pohlédl do zrcadla, v němž svůj odraz spatřil hned dvakrát. Líčka mu zčervenaly, neboť před svým starším bratrem stál skutečně pouze v ručníku.

,,Tvoje tělo je naprosto nádherné," šeptl mu Marcus do ouška a promnul jeho boky dlaněmi, ,,ty sám jsi nádherný! A já si nepřeji, aby sis o sobě myslel cokoliv špatného."

Opatrně rty přisál k Tinusovu krčku. Něžně si pohrával s jemnou kůžičkou a jazýčkem ošetřoval místečka, které předtím lehce zkousl. Martinus pod těmito doteky spokojeně vrněl a víc zaklonil hlavu, aby mu dal větší prostor.

,,A tenhle kus hadru máš proč?" zamumlal Marcus, zahákl prsty za ručník a rozvázal ho, na což se svezl Martinusovi k nohám. ,,Takhle je to lepší," spokojeně se usmál, lehce brášku lehtajíc na podbříšku.

Než stačil Martinus cokoliv říct, už ho Marcus hladil po délce. Tiše zasténal, když jeho kamaráda sevřel v dlani. Během jedné sekundy ztrvdl a začal příjemně pulsovat.

První pohyby byly až neuvěřitelně pomalé. Jako by Marcus chtěl svého mladšího brášku naschvál potrápit. A že se mu to celkem dařilo. Chlapec nespokojeně kňučel, chtěl mnohem víc než jen toto pomalé uspokojování.

Přesto, že ho jeho starší bratr slyšel, své tempo neurychlil. To až když ho mladší doslova s brekem prosil, aby tak učinil. Na druhou stranu teď nasadil skutečně rychlé tempo. Zběsile s Tinusovou chloubou pohyboval nahoru a dolů, až se blonďáček nedokázal ani nadechnout.

Opřel se o bratrovu hruď a hlavu zaklonil tak, aby si ji mohl odložit na jeho rameno. Z hrdla se mu ozývaly hlasité steny, jak mu Marcus tvrdě svíral kamaráda a uspokojovat tak jeho potřeby.

,,Ma-ma-maci...!" jen s obtížemi ze sebe vysypal, na což Marcus přestal. Najednou si k sobě Tinuse otočil čelem, rukama se zapírajíc o roh umyvadla, aby mu mladší bráška neměl šanci utéct. Upřeně se mu zadíval do temných čokoládek, až se Martinusovi z jeho pohledu podlamovala kolena. Měl jediné štěstí, že ho Marcus pevně tlačil na studené umyvadlo, jinak by se už dávno složil na zem.

Cítil, jak mu jeho horký dech dopadá na pokožku. Byl tak blízko, že ho v nose dokonce dráždila i jeho omamná vůně.

Pak se Mac sklonil a pomocí rtů si začal pohrávat s Tinusovým krčkem. Když ho to celkem omrzelo, pomalu se začal posouvat po jeho hrudi níž a jazýčkem si vytvářel mokrou stopu.

Martinus se neodvažoval ani nadechnout. Celým tělem mu proudily slabé výbojky elektřiny.

Když byl Marcus už tak nízko, že byl nucen si kleknout, pohlédl na svého malého brášku, který z něj nespouštěl nedočkavá očka. Byl tak roztomilý. Na moment mu hlavou probleskla otázka, proč tohle všechno vlastně dělá. Ani se však nesnažil přemýšlet nad odpovědí. S pohledem stále zabodnutým v tom Tinusově znovu uchopil jeho tvrdého kamaráda.

Martinus tiše slastně vydechl. Mac se ještě stihl mírně usmát, než si celou bráškovu délku strčil do úst. Náhlá změna tlaku donutila mladšího blonďáčka nadrženě vykřiknout a křečovitě sevřít hranu umyvadla. Sotva se udržel na nohou, když Mac začal pohybovat hlavou a doslova cucat jeho ztopořený úd. Ten hned zvětšil svůj objem na maximum a způsoboval Martinusovi nesnesitelné pocity slasti.

Onen bod zlomu cítil přímo na dosah. V koulích už ho to všechno tlačilo, až si chvilku myslel, že vybuchne. Zaklonil hlavu a připravoval se na hlasité vykřiknutí Marcusova jména...

,,Jsme doma!" v předsíni práskly dveře a domem se roznesl rázný otcův hlas.

Hojte, zlatka ❤️😚
Jo, kapitolu jsem slibovala dřív, ale věřte mi, ono to prostě nejde 😒
Je toho na mě fakt moc 😔
Tak snad se tahle úchylná aspoň líbila 😁😜
Miluju vás 🤩💕
Mucq 💋😘