Rohan-město záhad

Aha, tak kam dál?

Dopadl jsem jen tak tak a Annie mně silně objímala. Byl to úplně skvělý pocit.Oči se jí strachem úplně změnily, ale to mi nevadilo a hlavně ti Rusové už byly pryč, možná i na onom světě. ,, Jste v pořádku?" zeptal se nás táta a já mu řekl: ,, Já ano, ale co ty Annie, nebolí tě něco?"
,,Díky tobě ne, ty můj hrdino"zahřálo mně u srdce, jak se na mně usmála, ale táta mě vyrušil, že už půjdem. ,, Vešli jsme do vestibulu a na zemi byla voda. Stále přitékala další a další.
,, Co tady dělá" zeptal jsem se táty
,,Nevim, nějaká závada?" řekl táta
,,Asi jo, ale co když je to něco jiného?"
,,Co asi, já nevím"
,,Ti chlapi mluvili o nějakých podmínkách?" vzpomněl si
,, Povodeň" vložila se do toho Annie, která stála na rohu ,, V té televizi to je , všude voda, jen voda, proto nás nikdo nezachránil"
,,Ale kam dál?" otázal jsem se táty
,,West town park, ta je hned vedle a je na kopci, tam žádná voda nebude a jestli se nám tam povede, tak osvobodíme i ostatní lidi, už by totiž měli zbývat jen dva že?"
,, Ano" řekla Annie a šli jsme hledat cestu. Je to teda docela šílený, že jsme vylezli nahoru a teď hledáme cestu nazpátek dolů.,, Co ta ventilace" řekla Annie ,, Když jsem v ní lezla, tak byla docela široká a na kraji jsem zahlédla dlouhou šikmou cestu nahoru. Bylo to i docela daleko od stanice, takže by nás neslyšeli."
,, To není špatný, tady nějaká ventilace je, vlezu tam" táta mě vysadil, a pak Annie a nakonec se sem v pohodě vešel. V té rouře bylo docela teplo a mně se kvůli tomu nechtělo vůbec dál. Najednou odbočka: ,,Kam dál?" zašeptal jsem Annie ona špitla nazpátek: ,,Logicky to bude doleva" zabočil jsem a popošel, další odbočka: ,,Kam teď?"
,,Doprava, rozhodně doprava" řekli tentokrát oba. Zabočil jsem doprava, pak jsme se dost posunuli a co myslíte, křižovatka. Jestli se odsud dostanu, tak napíšu knihu, která se bude jmenovat Tunel a tahle kapitola bude třeba A kam dál?
,,Annie?"
,,No? jo jasně, tak rovně" popošli jsme a najednou konec: ,,Tudy ne"
Táta začal couvat a Annie za ním( teoreticky předním, záleží jak se to  veme) pak zabočili a mně se to zdálo divné, protože tou rourou jsme předtím nešli. Chtěl jsem to tátovi říct, ale už jel dolu. Annie se otočila a taky sjela za ním. Trochu jsem se bál, ale představil jsem že je tobogán v aquaparku. Byla to super jízda a dole mě chytali ti dva. Chtěl jsem říct, že to bylo super, ale táta mi ukazoval ať jsem potichu a na otvor dolů, ze kterého vycházelo světlo, to je stanice, jsme dole. Přišli jsme k ní, byl tam Wingsly, ten chlap kvůli kterému tu jsme. ,,Jak to že znovu utekli, i s tou holkou a jsou na svobodě, ale jsou v pasti. Zbyli jste už jen vy dva a naše ochrana u tubusu, West park je zařízenej, ty dveře lze otevřít jen zevnitř. Tam nám dá vláda money a tubusem uprchnen, skočíme do vrtulníku, který by tam měl být a tyhle zastřelíme, už je nepotřebujem."
Jestli ti lidi zabíjí dříve než je stihnem osvobodit, tak jsme tady skoro zbytečně, pomyslel jsem si. Dobré je vědět, že máme West Park otevřenej. Rukou jsem se opřel o jednu část klimatizačního potrubí, zaskřípo a najesnou jsem spadl dolu za klec.

Ahoj,  tak tady máte další kapitolu a nezapomeňte na mou druhou knihu
#Ste Čech tak zatím čau a uvidíme se u další kapitoly