Nový žáci

24 1 0
                                    

O 1 rok později

Pohled Rose:

Už 3 měsíce chodíme normálně do školy. Vůbec nic se nezměnilo až na to že tu jsou nový žáci. Alex se do jednoho zamilovala, ale já mám pocit jako by byli jiní než ostatní. Třeba jsou jako mi. Každopádně si budeme muset dávat pozor. Dnes jsme vyšli s Markem do školy na před, bydlíme v rodinném domku. ,,Rose, co si myslíš o těch nových žácích?" Zeptal se mě po chvilce ticha Marek. Pokrčila jsem rameny a řekla. ,,Víš, nic o nich nevíme a tak by jsme si měli dávat pozor. Přijde mi že jsou jiní, nebezpeční." Zakýval trochu hlavou. To už jsme byly před školou, viděla jsem paní ředitelku s učitelem jak se baví s jedním pánem a s těmi kluky. ,,Dobře, emmm. Marku! Rose! Pojďte sem prosím." Zavolala nás paní ředitelka. Ještě to nám scházelo. ,,Ano paní ředitelko." Odpověděla jsem a usmála se. ,,Prosím Marku ty jim ukaž školu a dej jim věci, budeš je mít na starost. Už víš jak to tu chodí takže jim i řekneš důležité informace. Ty Rose půjdeš tady s panem Dolkemenem ke mně do ředitelny a řekneš mu vše co by měl znát ano." Usmály jsme se. ,,Jistě paní..." Nedořekli jsme to protože nás odtrhl Michal. ,,Dávejte si pozor! Jsou to lovci, lovci vlků či vlkodlaků. Prosím." Řekl nám potichu a odešel. "Tak Marku, už víme co jsou zač." řekla jsem Markovi v hlavě. " Jop, dávej si pozor ano." Usmála jsem se na něho a šli jsme zpět k nim. ,,Omlouvám se paní ředitelko, jen nám řekli něco důležitého. To víte, puberťáci." Usmáli jsme se. Já se koukla na toho pána. ,,Tak, můžeme asi jít ne?" ,,jistě, jsem vám v patách slečno." Kývla jsem a ještě jednou jsem darovala pohled strachu Markovi. Vycítila jsem že se ještě na mě jednou podíval. ,,Tak, a já vás teda provedu." Slyšela jsem poslední větu od něj.

Pohled Marka:

Nový žáci, zajisté, ale že budou lovci to mě nenapadlo. ,,Tak tady se budete první hodiny učit, tam máte jinak skříně. Jo a s tamtěma by jste se neměli bavit." Říkal jsem jim vše. ,,Proč by jsme se s nimi neměly bavit?" Zeptal se mě jeden z nich. Otočil jsem se a opřel o skříň. ,,Hele, já nevím jaké motto či pravidla máte, ale s tím vašem koníčkem by jste se s nimi opravdu neměli bavit. Vlastně...neměli by jste se bavit ani se mnou!" Už jsem byl nad nimi. ,,Marku! Dost. Máj právo se tu učit." Zastavil mě Felix a rukou mě zadržel. ,,Jistě, tady je místo pro každého lovce." Do ruku jsem jim dal učebnice a s Felixem jsme šli k naší skupině. ,,Ahoj, slyšeli jste o těch lovcích?" ,,No jistě. Počkejte až nás bezdůvodně budou chtít zabít" Teď se na mě zamračil Felix. ,,No co! Stejně jsou to lidí kteří bezdůvodně zabíjí." V tom jsem spatřil jí, Rose. Byla vedle toho dalšího lovce. Ti nový šli za ním. Já jsem šel za Rose. Přeběhl jsem je což jsem je překvapil. ,,Rose, vše dobrý?" Věnoval jsem můj pohled tomu pánovi, ne dobrý pohled. Spíš pohled zlosti. Teď už přišli i ti kluci. ,,Když nám nebudete dělat problémy, nemáme s vámi problém." Chytl jsem Rose za ruku a šli jsme k naší skupině. ,,Jdeme ne?" Usmál jsem se a šli jsme. Vedle mě byl Michal. Nenávidím lovce. Mám na ně špatný vliv. ,,Jak se vůbec jmenují?" Zeptal jsem se a čekal zda mi někdo odpoví. ,,Jeden se jmenuje Denny a druhý se jmenuje Mett. No a ten pán se jmenuje Eda, ake myslím že jim tykat nesmíme." Zasmáli jsme se.

Pohled Denny:

,,Jak se vůbec jmenují?" Zeptal se a čekal zda mu někdo odpoví. ,,Jeden se jmenuje Denny a druhý se jmenuje Mett. No a ten pán se jmenuje Eda, ale myslím že jim tykat nesmíme." Zasmáli se. ,,Tak to vypadá že tu jsou vlci." Podíval jsem se na dědu a na bráchu. ,,Pokud nikoho nezabijí nebudeme jim dělat problémy." Na to jsem kývl. Začala hodina a já jsem měl tu smůlu že jsem přišel do třídy jako poslední, všude bylo plno. Až na jedno místo. To místo od teď nenávidím. Sedl jsem si vedle toho Marka. Bohužel. Konečně přišla paní učitelka. ,,Dobrý den žáci. Mám pro vás špatnou zprávu. Jak jistě víte tak se tu včera stala nehoda. Nějaký predátor zabil naší žákyni Evu Matějovskou, byla nalezena v lese rozkousaná, byla tam otisky tlap a drápu, sem tam bylo něco i od zubů. Muselo to být velké zvíře. Mi teď se jdeme učit o historii.." Furt mlela to svoje. ,,Marku, teda jestli ti mohu tykat. Pokud budete takto zabíjet tak vám budeme dělat problémy." Nejspíš chtěl něco říct jenže právě zazvonilo. Další hodiny probíhali dobře. Konečně byl konec poslední hodiny. Vydali jsme se s Mettem domů. ,,Mette, líbí se ti někdo z té vlčí skupiny?" Zeptal jsem se Metta. ,,Proč si to myslíš? Jinak, líbí se mi Alex...ale, ty víš že to nejde." Pokýval jsem hlavou a zbytek cesty byla tichá. Bydleli jsme kousek od lesa tak jsme si odložili doma jen tašky a vzali si nějakou tu zbraň a šli do lesa. Máme rádi les, ale je tu nebezpečno. ,,Kdo zabil tu dívku!" Slyšeli jsme řev. Vylezli jsme na strom a viděli jsme Marka s jeho skupinou. ,,Chápete že jsme teď v ohrožení! Jestli bude zabita další dívka či kluk,tak jsme v nebezpečí! Vy to stále nechápete!" ,,Marku, snad nemyslíš že po tom všem by jsme někoho zabili. Ty bys vycítil nepřítele a z nich necítíš nebezpečí, stejně jako u nás. Jsi jiný, nikdo o tobě neví. Dokážeš cokoli, ale nesmíš obviňovat ostatní když víš že to neudělali." ,,Já..jí to vím. Co mám, ale dělat? Řekni mi co mám dělat abych vás ochránil?" Pokrčil rameny. ,,Pojď jdeme," řekl jsem a šly jsme domů. Nevím proč zabíjí lidi, stejně z toho nic nemají...

Ahojte, tak náš příběh pokračuje!! Za tento nápad moc děkuji Denika902. Jak už jsem psala vyřešila jsi můj hlavolam :D :D Snad bude stále bavit tento příběh. Jinak přemýšlím i o novém příběhu. Snad se vám líbí a zase u další části ;-)

Navždy vlky se srdcem lva-Bestie z hlubinKde žijí příběhy. Začni objevovat