Bořek byl jedináček. Poté co ho matka porodila, už nikdy nechtěla mít další dítě a utekla s kolemjdoucím Korejcem do Severní Koreji. Ono uznejte, že mít 5 minut po narození 28 kilo není úplně normální. A tak Bořek vyrůstal s babičkou v Jičíně. Byla to milá žena plná pochopení. Dala by se označit jako jediná ryze pozitivní a vesměs normální osoba v tomto příběhu. V Jičíně se naučil mnoho dobrého a prožil spokojené batolecí období. Babička mu kupovala Sunar z DMka, dokonce i když nebyl v akci Kup dva za cenu jednoho. Taková milá babička to byla. Když měl Bořek nastoupit do školy, babička si uvědomila, že Bořek by ve škole asi nestačil a tak ho raději vyučovala sama doma. Což o to, babička byla dobrá učitelka, ale učit Bořka bylo jako učit kaktus. Ten kaktus se ale možná nesplete, když má na mapě určit kontinenty.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
