Mezitím si šla paní s ovladačem zakouřit. Jenže když doklepávala svůj poslední nedopalek, značící její nikotinovou závislost v pokročilém stádiu a začínající rakovinu plic, od rohu se přiřítila černá dodávka. Vystoupili z ní 2 černí muži a už popadli paní s ovladačem a tahají jí do auta. Ani se moc nebrání, chce ještě dokouřit svou cigaretu.
Někdy to tak prostě je. V dodávce je celou dobou ticho, jenom čas od času něco promluví řidič do vysílačky nějakým neznámým jazykem. Paní s ovladačem to moc nevadí, bylo jí totiž nabídnuto kvalitní kubánské kuřivo. Když dodávka konečně zastaví, opakuje se stejný proces. Opět je někdo přivlečen do dodávky, ovšem dotyčný se bránil a tak musel být použit chloroform. Poté paní s ovladačem po těžké celodenní práce usne.
Bylo to normální zkouřené odpoledne. Alespoň si to paní Benešová myslela. Do té doby, než uslyšela zvonek. Vyšla ze svého hipsterského příbytku, aby se podívala, kdopak mi to loupe perníček. Nikdo zde ovšem nebyl. Tak se mi to asi zdálo, říká si.
Za pár minut ovšem slyší inkriminovaný zvuk znovu. Tak to zkusím, říká si. Jakmile ovšem zatáhne za kliku, uslyší praskání, jako kdyby hořelo. Uteče proto do kuchyně, kde vaří novou dávku kuřiva pro celý profesorský sbor. Vše je ale v pořádku, varba bude probíhat ještě pár hodin. Co to mohlo být?