•This is me•

245 14 4
                                    

„Katelyn! Pohni zadkem sakra!" křičel na mě můj starší bratr ,protože jsme měli jít na nějakou párty s jeho kámošema a já samozřejmě nestíhala. Já sice párty moc nemusím ,ale on mě prostě přemluvil. Já jsem takový divný typ člověka ,k věcem se moc nevyjadřuju a většinou se snažím nebýt moc na očích. Mám k tomu důvod ,který vám hned řeknu. Když mi bylo tak kolem 13ti ,šikanovala jsem jednu holku ,byla to taková strašně nafrněná holka, ale i tak se nechala shodit.Vůbec jsem nevěděla proč jsem to dělala ,asi mě to prostě bavilo. Kamarádky samozřejmě mám a měla jsem. O pár let později se to prohodilo ,ta holka šikanovala mě. Mamka mi řekla ,že mě šikanuje kvůli tomu, že jsem hezká. No , i když jsem byla v té době asi 15ti letá tak jsem na svůj věk byla celkem hezká ,přiznala jsem si to když jsem zjistila ,kolik kluků na škole po mě jelo, občas jsem ve skřínce měla dopis ,který byl ovšem anonymní. Do teď si se mnou žádný s těch kluků nepopovídal osobně. A teď taková otázka ,kterou mi všichni dávají. Měla jsem kluka? Ano měla. Jsi panna? Ne nejsem panna . A abych řekla pravdu, ani si nepamatuju jak mě někdo dostal do postele. Byla jsem totiž opilá. A proto se toho všeho už teď štítim a jsem taková jaká jsem . Sice mám míň kamarádů než ve škole a vůbec mi to nevadí ,ale to co jsem zažila mě naučilo se chovat jinak. Naučila jsem se lepšímu chování a snažila jsem si život udělat hezčím. „Uklidni se Chrisi, už jdu!"křikla jsem zpět po mém bratrovi. Když jsme došli na tu blbou párty , Chris odešel za kámošema a mě  tam nechal. Z nudy jsem se šla podívat k baru a hned jsem usoudila ,že jsem udělala správně. U baru seděl Gwil. Gwil je můj nejlepší kámoš, je s ním strašná sranda a dá se s ním bavit o všem. „Ahoj Gwile!"řekla jsem víc nahlas aby to slyšel. „No nazdar Kate! Jak se máš? A proč si vůbec tady?" řekl se smíchem a tak jsem si k němu sedla a vše mu řekla. „No tak proto tu jsem."řeknu se smíchem. „No co bys pro Chrise neudělala viď?"zasmál se , pak už jsme jen seděli a občas jsme se něčeho napili. Teda Gwil pak do sebe začal házet víc a víc alkoholu ,až jsem mu nakonec musela zakázat to pít. Hned mě poslechnul jak pejsek. „Teda Katelyn ,tobě to dneska fakt sekne" začal mluvit z opilosti, i když vím že mě Gwil opravdu bere trochu víc než kamarádku, ale já k němu bohužel nic takového necítim. Když jsem se opět koukla na Gwila ,no vlastně jsem se koukala na prázdné místo ,kde ještě před chvílí seděl Gwil, vyskočila jsem a začala ho hledat ,takhle opilého ho tu jen tak samotného nenechám. Po chvilce hledání jsem ho konečně našla ,stál tam u nějakého muže ,možna byl ten muž o pár let starší ,ale jeho obličej vypadal velmi sympaticky, určitě bude milý . A taky že byl. „Dobrý večer ,nepřidělává vám Gwil nějaké problémy ,protože je dost opilý tak jestli chc–"  „Ne s Gwilem žádné starosti nejsou ,je to můj kamarád"přerušil mě. Hned jsem se nad tím pousmála. „Nemusíte mi vykat.  Jmenuji se Joe Mazzello." řekl mi a já se hned taky představila. „Já jsem Katelyn , Katelyn Smith."

Tak tohle je můj první příběh na pokračování.😁❤️ Snad se vám zatím líbí ❤️ Předem děkuji za všechny ohlay❤️

•Is this the real life?• Ben Hardy•Kde žijí příběhy. Začni objevovat