LIMITED

LIMITED 6

LIMITED 6

Ano i o víkendu mi musí zvonit budík, lépe řečenou, pouze dnes. Protože přijde Harry! Jupí!

Vyskočila jsem z postele, dopřála si rychlou ranní sprchu, vyčistila si zuby a nakonec jsem se převlékla do sukně a k tomu jsem si vzala tílko. A ještě náhrdelník. Už jen dvě hodiny!

Sešla jsem dolů pro snídani, opět lupínky s mlékem, vzala jsem si to nahoru, mamka s taťkou byly už dávno vzhůru, dokonce mamka už měla to maso naložené. Vstávali asi hodně brzo.

Misku se snídaní jsem položila na toaletku, kde jsem zasedla, opět jsem si nandala punčochu na hlavu, připevnila paruku a začala s make-upem. Nejdřív primer pak make-up, korektor, pudr, obočí, tvářenka, bronzer, rozjasňovač. Na oči jsem dala jen světlý lesklý stín a tenkou linku s řasenkou, a je hotovo! No a jako poslední krok jsem popadla oblíbenou voňavku a přestříkala jsem se. Nádhera.

Porozhlédla jsem se po pokoji a zjistila jsem, že tu je docela dost bordel, to je blbý. Okamžitě jsem posbírala všechno oblečení, přímo to hodila do šatny a zavřela jsem to. Uf, není to vidět! Uklidila jsem toaletku i normální stůl, ustlala postel, uklidila kabely, počítač jsem dala na noční stolek, myslím, že už to je docela uklizené! V koupelně sem si porovnala všechny lahvičky a srovnala ručníky. Hotovo!

Seběhla jsem dolů do kuchyně, mamka už připravovala všechny ostatní věci, no není se čemu divit, za chvíli má Harry přijít.

„Mami, prosím, zkuste se s taťkou udržet a nic Harrymu o mě, jako zdravotním stavu neříkat jo? On to neví, ani to nechci."

„Ale, musí to vědět, nebudu mu to říkat, ale musíš mu to někdy říct!"

„Mami, prosím ne teď! Jdu to říct i taťkovi."

Rozešla jsem se po schodech nahoru směrem do pracovny, ale z pokoje mi zvonil mobil, tak jsem šla do pokoje a koukla, kdo volá. Harry.

„Ano? Uvízl si v zácpě nebo co? Máš tu už být!" Zasmála sem se a nechala ho mluvit.

„Stojím před brankou, mám zvonit nebo?" Přerušila jsem ho.

„Už běžím!" A položila jsem hovor.

Málem jsem se nacápla na schodech, vážně skvělý!

„Mami, prosím, řekni to, co jsem ti řekla, taťkovi, Harry už je tady! Díky." Zavolala jsem na ni, popadla nejbližší boty a šla ven. Je docela zima, takže musím rychle, jinak umrznu.

Vyšla jsem ven, rychlým krokem až k brance, odemkla.

„Ahoj! Pojď rychle, je mi zima!"

„No ahoj, to mě jako ani neobejmeš?" Uchechtnul se.

„Jo ale vevnitř, tak pohni!" řekla jsem mu a už jsem skoro běžela zpět domů, do tepla.

„Ne teď!" Asi ho zabiju, vždyť mi je zima!

No dobře, otočila jsem se k němu, obejmula ho, a za ruku jsem ho odtáhla dovnitř.

Když sem za námi zabouchla dveře, z kuchyně vykoukla mamka.

„Dobrý den." Řekl Harry.

„Ahoj Harry!" odpověděla moje mamka.

„Mami tohle je Harry, ale to víš, a Harry tohle je moje mamka."

„Těší mě." Řekl Harry, no dobře, tohle je trochu trapný.

„Mami, my jdeme nahoru jo?"