osudové setkání

~všude samá krev~

Asi si říkáte jak to asi probíhalo po probuzení blondi. Zcela normálně, Draco vypadal ale opravdu jen vypadal , že je v pořádku. To se však nedá říct když vstoupil do koupelny...

,,Ty vole!" Zděsil se a tím pádem donutil ostatní aby se vyděsili taktéž. ,,Co to mám na hlavě?! Kdo z vás za to může?!" Řval na ně, jelikož blonďovi na jeho vzhledu opravdu záleželo.

,, Klídek cukrouši, to ti udělal Hermelín." Ozvalo se čokodítě, jelikož Blaise byl,je a bude dítě navždy.

,, Kdo že?"

,, Hermelín." Zopakoval, jenže z výrazu tohodle blonďakluka jak ho Blaise začal nazývat ve své mysli. Pochopil, že blonďakluk je úplně mimo a tak si ve své hlavě utvořil obrázek o tom, že blonďatí lidé jsou úplní tupci, chudák Daphné. ,,Tvoje holka, stačí?" Odpověděl bez zájmu.

,, Já mám holku? A ona se jmenuje Hermelín?" Po doznění jeho otázky všichni vyprskli smíchy a třeba takový hrdina novodobých dějin se smíchy skutálel z postele na zem. Jenže Draco z nich nebyl moc nadšený a tak musel zasáhnout zmijozelský knihomol který pouhým máchnutím hůlky odbarvil již už blonďovi vlasy. Ach jak je úchvatná ta neverbální magie. Po delší době což jsou asi 2 hodiny se naši Zmijevírští chlapci rozhodli jít na snídani i s Draco jenž byl stále zaskočen tím že nějaký Hermelín mu obarvil vlasy. No ale nás cesta do velké síně vůbec ale opravdu vůbec nezajímá. Takže se přesuneme do části kdy se tito Zmijevírští chlapci objeví ve velké síni, kde již seděla naše děvčata.

,,Co tu dělá Grangerová?!" vyjekl blonďa

,,Sedím Malfoyi. Oh Ty už máš normální vlasy?" začal se smát Hermelín.

,,Ty jedna mrcho!" vykřikl blonďák a rozběhl se za ní. Na to Hermiona pohotově zareagovala, udělala z lavičky kotoul dozadu a rozplácla se o zem,když se vzpamatovala, vymrštila se do stoje a rozběhla se ke konci primusovského stolu,blonďák za ní. Běhali tam tak dlouho, že to Hermiona nevydržela a mrskla po blonďatém zmijozelovi pudinkem. Ten byl samozřejmě úplně všude (gratulace Herm ;) ).

,,Tak si blbá?!"

,,Jo, stejně jako Ty!" zakřičela na něj.

,,To nemáš na práci nic jiného než mi obarvit vlasy?! Proč je neobarvíš Weasleymu, tomu by to slušelo! " prskl zpátky

,,Nebýt Hermiony, tak si mrtvý Ty Kreténe." řekl v klidu Theo a s pobavením pozoroval scénu před sebou.

,,Cože? Ale vždyť...já...já...jsem přece Weasleyho porazil, ne?"

,,Ne." odpověděli sborově.

,,A odkdy se bavíme s Grangerovou? A...jak...jak může být moje...holka?!" zmateně těkal očima z ostatních zpátky na Hermionu. Místo odpovědi se mu dostali pohledy typu to myslíš vážně? Ale slova se nyní ujala Pansy.

,,No...vlastně... Jste do sebe vrazili a Ty jsi pak zachránil zjizvence a zrzku." odpověděla, Draco tak nějak tušil, že se s Pottrem,zrzkou,Longbottomem, Láskoradovou,Thomasem a Finiganem baví, ale nevěděl za jakých okolností a už vůbec si nepamatoval, že by s Grangerovou do sebe vrazili a že by vůbec někoho z těch Nebelvírů zachránil. Jediné co si tak nějak pamatoval bylo to, že Ryšavá hlava je nyní v Kruvalu, ale to je asi tak vše. Zařazeně na ně hleděl.

,,Já...já...musím přemýšlet! " Vykoktal nakonec ze sebe a utekl pryč z velké síně.

,,Co se mu stalo? " Vyzvídala Lenka.

,,To opravdu netuším... " řekl Theo.

~~~~~~

Od rána uběhly tři hodiny a naše tlupa měla jasnovědectví. Věštili z karet a věšteckých koulí.