They know that The Walking Dead will come once (CZ verze)

37

Dívku probudilo chrčení. Přemýšlela, že se nezvedne a nechá se tou potvorou sežrat. Třeba by se pak setkala se svými příbuznými a Emminou babičkou. Nad tou myšlenkou se usmála. Pak jí ale došlo, že to je ten nejhorší nápad co kdy měla. A že jich bylo dost. Adele byla vrchní přebornicí ve vyslovení i těch největších pitomostí, co jí napadly.

Adele právě projížděla na telefonu nové příspěvky na sociálních sítích. Seděla na zastávce a čekala na autobus. Byla sobota a ona se vracela se svého zápasu v tenisu. To však, ale nebyla jediná velká akce v tomto dni. Hned jak přijela domů, musela přichystat poslední detaily a ve tři hodiny měli přijít její přátelé na oslavu narozenin. Venku bylo teplo. Kdo by se také divil, konec srpna. Ve třičtvrtě na tři zazvonil zvonek poprvé. Rychle seběhla dolů. Nadšeně otevřela dveře. Za nimi stála blonďatá dívka. Nebyla to však Emma či Alice. Za dveřmi stála Sofia s luxusní dárkovou taškou.

,, Nazdar oslavenkyně!" přivítala se s ní a objala ji. Rychle si skopla boty a vydala se do Adeliného pokoje. Hnědovláska nad ní zakroutila hlavou a uklidila její boty. Pak se vydala za ní nahoru. Když tam přišla Sofia si prohlížela všechny její poličky, které byly přeplněny spoustou zajímavých předmětů. Za chvilku se ozval zvonek podruhé. Ten člověk u dveří byl očividně hodně nedočkavý, protože zvonil jako na lesy. Když Adele otevřela dveře, velmi se podivila. Za nimi totiž nestál jeden člověk, ale dva.

,, Proboha dej mi pokoj! Vidím tě podruhé v životě a stejně tě mám chuť zaškrtit!" křičela dívka se skoro bílými vlasy. Podivuhodná to barva, byla však přírodní.

,, Taky mě mrzí, že jsme se znovu setkali až teď, Polly..." ušklíbl se na dívku Dominic, který měl na krku sluchátka, stále hrající metalovou hudbu. Oba dva se na sebe soustředěně mračili. Když si všimli že je Adele pozoruje, odtrhli od sebe pohled. ,, Adele! Koukám že jsi za prázdniny ani trochu nevyrostla." ušklíbl se chlapec.

,, Proč si ho sem zvala?" ptala se Polly, když vcházela do dveří.

,, Je to můj kamarád. Musíš se s tím smířit."

Za malou chvíli dorazila i Alice. Emma stále nikde. A tak tuto vychytralou pětici napadlo, že se schovají do koupelny. Adele půjde dolů a řekne Emmě že přijela první. Tak tedy vykonali. Emma celá šťastná vešla do domu.

,, To je Alicin dešt..." ani nestihla větu doříct, protože z koupelny vybafli čtyři její kamarádi. Adele do ní pro efekt strčila. Emma kvůli strčení a úleku najednou, se složila k zemi a praštila se do hlavy. O pár minut později se probrala na gauči.

,, Je vzhůru paní Boyley!" zakřičela Alice.

,, Jsi v pohodě?" zeptala se jí Sofia.

,, Jo, asi jo." promnula si Emma čelo na kterém se jí začala dělat velká boule.

,, V pořádku, zlatíčko?" přistoupila k ní paní Boyley se sklenicí vody se stejnou otázkou. Dívka přikývla. Pak k Emmě přistoupila Adele s provinilým pohledem.

,, Alespoň že jsme tě nemuseli vést do nemocnice." prohlásila nakonec. Všichni se na ní nechápavě podívali.

,, Raději už nemluv."poklepal jí na rameno Dominic s úsměvem.

Hnědovlásce zakručelo v břiše. Už několikrát přemýšlela nad tím, že se vrátí do Alexandrie. na konec tu možnost zavrhla. Nikdo by tam na ní nečekal. Alespoň si to myslela.

Zvedla se z prochladlé země. Mrtvák se k ní stále přibližoval. Vzala kousek skla z rozbité výlohy. Kopla chodce do kolena. Ten se zřítil k zemi a ona mu zapíchla kousek skla do hlavy. Rozhodla se, že je čas vydat se dál. Když však vyšla z toho obchůdku kde se ukrývala, zjistila že se městem hrne celá horda nemrtvých. Najednou někdo vylezl z nedalekého zverimexu. A ne někdo ledajaký, ale Michonne a pár dalších přeživších. Schovala se rychle za roh. Nikdo z nich si jí nevšiml.

,, Ne, sakra! Žádná malá holka s náma nejde. Řekni tomu chlapci, že jeho sestra s námi nejde. Já vím že je tam těch děcek víc. Nejspíš to dítě bude schovaný v jednom z domů. Řekni Carlovi a Emmě ať je prohledají pořádně." křičela Michonne do vysílačky. ,, My tu teď máme úplně jiný problémy."

Adele nevěřila svým uším. Emma je zpět v Alexandrii? Musí se tam vrátit. Rychle se rozběhla směr Alexadrie. Směrem, kterým se přišla. Vběhla do lesa. Nevadilo jí že zakopává o každý kořen, hlavně aby spatřila svou kamarádku. Než se však mohla vzpamatovat, tupý předmět jí zasáhl do hlavy a ona se ocitla v bezvědomí. Není se čemu divit, že do Alexandrie nedoběhla.

Omlouvám se za nevydání kapitol v minulých týdnech. Příští týden se mi to snad povede, i když se zrovna vracíme zpět z Anglie. No snad to zvládnu. Ještě jednou se omlouvám a hezky se vyspěte. ( Pokud to teda čtete večer. Je přesně 22:35 totiž.)

Blackey