They know that The Walking Dead will come once (CZ verze)

19

Emma vešla do jednoho z domů. Věděla, jak domy v Alexadrii vypadají, ale po takové době přežívání tam venku byla stejně uchvácená.

,, Páni... Máte to tady moc hezké."

,, Nejste první kdo to říká. Stejný názor měl i ten chlapec, který s vámi přišel."

,, Cože!? Carl?" Emma byla zaskočená. Vybavilo se jí totiž, co právě udělala před domem.

,, Nebojte, nechám si to pro sebe." řekla jí Deanna a Emma celá z červanala. ,, Tak se pojďte posadit." pokynula ke křeslu.

,,  Jo, jasně. Teda ano." zakoktala se.

,, Budu si moct náš rozhovor natáčet?"

,, Proč ne. Upozorňuji vás ale, že nejsem moc fotogenická." usmála se již v klidu Emma.

,, Takže jak se jmenuješ?"

,, Emma."

,, A příjmením?"

,, Canters. Jmenuji se Emma Canters."

,, Dobře. Kolik vám bylo když začalo tohle všechno?"

,, Dvanáct. Moje rodina byla pryč. Vydala jsem se tedy k Adele. Mé kamarádce."

,, To je ta hnědovláska, nemýlím-li se?"

,, Ano."

,, Potkala jste někdy potom svou rodinu?"

,, Ne. Adeliny rodiče doma také nebyli. Přežívaly jsme samy."

,, To ale není možné, aby jste venku přežily."

,, Očividně je, když s vámi teď mluvím."

,, Takže jen vy dvě."

,, Ještě jeden náš kamarád. Dominic a jeho malá sestra. Pak je ale oba unesli a my už je nikdy neviděly."

,, Kdy jste potkaly Rickovu skupinu?"

,, Přibližně před týdnem."

,, Opravdu? Myslela jsme že u nich jste déle. Vypadá to tak." řekla udiveně Deanna. Emma nachvíly zbělala. Po chvíli však  vymyslela, jak se z toho vykroutit.

,, Asi jsme si padli do oka. Musím říct, že tato skupina se mi velmi zamlouvá."

,, A co si myslíte o Rickovi? Je to dobrý vůdce?"

,, To rozhodně je. Sice ho neznám od začátku, ale už teď vím že by pro svou rodinu obětoval vše."

,, Moc pěkně řečeno, Emmo. Myslím že pro Alexandrii budeš velkým přírůstkem." Deanna se na chvíli odmlčela. ,, Měli jsme tu dívku jako jsi ty."

,, Opravdu?" podivila se Emma. Že by Enid odešla? To těžko, viděla ji u brány.

,, No, to by stačilo. Můžeš se vydat zpět za skupinou." usmála se Deanna. Emma se tedy rozloučila a vydala se ke dveřím. ,, A pošli sem prosím svoji kamarádku." Emma souhlasně pokynula hlavou a vydala se k jejich domu. Když vešla, všechen zrak se upřel na ní. Emma se usmála a rychle si to kráčela k Adele, která si povídala s Noahem.

,, Jsi na řadě." řekla jí. Ta zamručela a ne moc  vesele se vydala na místo, odkud Emma právě přišla. Na Emmu se stále upíraly jedny oči. Patřili mladíkovi s kloboukem na hlavě. Emma se jeho pohledu snažila co nejvíce vyhnout a zatím se jí to dařilo. Přisedla si k Noahovi.

,, Na co se tě ptala?" zeptal se Emmy.

,,  Na jméno, na příjmění, kdy jsem potkala tuhle skupinu..."

,, Jak se vůbec jmenuješ příjmením?"

,, Canters."

,, A Adele?"

,, Boyley."

K večeru se všichni uložili ke spánku. Také je večer přišla zkontrolovat Deanna. Byla udivená, že všichni zůstali společně. Pak se obě dívky mohly konečně ponořit do říše snů, protože jako jediné věděly, že jim nic nehrozí. Teda zatím.

Ráno se všichni s klidem probudili. Než se však stihli zvednout, blonďatá dívka už vystartovala směr koupelna. Její kamarádka na ní koukala dosti zmateně. Když jí však došlo, kam má zamířeno, rozběhla se za ní. Bohužel už bylo pozdě. Emma už byla dokonce i zamčená.

,, Hele!"

,, Ano?"

,, Ty se tam budeš bárbínit tři hodiny." zvolala Adele, jako by byla třiníctiletá dívka, která se v normálním světě hádá o koupelnu.

,, Víš, jak dlouho jsem se nesprchovala?! Asi ti nezbyde nic jiného než zkusit Alohomora..."

,, Možná je svět plný oživlých mrtvol, ale kouzelníci stále neexistují!"

,, Právě jsi zneúctila svět Harryho Pottera! Popletala na tebe." Adele na konec hádání vzdala a rozhodla se si na koupelnu počkat.

Emma, krásná a voňavá sešla schody. Docela jí však zaskočilo, když v domě nikdo nebyl. Z kuchyně se ozývaly však hlasy. Byl to Rick a Jessie. Rick seděl na židli a Jessie mu stříhala vlasy.

,, Ahoj, jsem Jessie." představila se jí. Emma to samozřejmě věděla.

,, Emma. Kde jsou všichni?"

,, Usoudili jsme, že se můžeme nastěhovat do domů. Ty a Adele budete bydlet s námi. Se mnou, Carlem a Judith."

,, Proč ne. Jessie, mám na tebe prosbu."

,, Jakou?"

,, Mohla by jsi mě taky ostříhat? Ne nijak extra."

,, Tak dobře."

,, Zítra bych vás mohla seznámit se zdejšími dětmi." usmála se na Emmu.

,, Už se nemůžu dočkat." opětovala jí Emma úsměv.

Dozví se příště dívky něco nečekaného?

Bude vše stejné, jak má být?

Je smrt opravdu nevyhnutelná, nebo se jí dá obelstít?