21. část ( KONEC)

397 14 27
                                    

( o měsíc později)
Je pátek a zítra už to bude . SVATBA ! Byla jsem tak nervózní, ale zároveň tak šťastná. Hawaii, o můj bože, vždy jsem se chtěla brát na Hawaii.
Už jsme seděli v letadle . Letěla moje rodina , mí přátelé , Radkova rodina a jeho přátelé a krásné jsme se vlezli. Přesně 40 lidí. Seděla jsem vedle Jury.
J : ,, Klari ? Jsi v pohodě ?"
K : ,, Jo, jen jsem trochu nervózní, nic víc"
J : ,, Dobře, na tu máš žvýkačku " podal mi balíček Orbitek.
K : ,, Dík , jseš fakt super brácha "
Po chvíli jsem usla, Vstala až jak do mě Jura žduchnul , že už jsme v půli cesty. Poté jsem už byla celou dobu vzhůru. Přiletěli jsem na místo, vzala jsem si své malé příruční zavazadélko a s ostatními vyšla z letadla. Za mnou Jura s Elisabat a za nimi Ráďa.
Všichni si šli pro zavazadla .
Mamka: ,, Strašně se těším, na Hawaii jsem vždy chtěla letět , ale je to drahé"
R:,, Klára mi přináší štěstí no"
J : ,, No jo no , tomu se říká být ve správný čas na správném místě "
K : ,, A u Rádi to je dokonce štěstí na třetí "
J : ,, Jakto ?"
K :,, Tak kdyby mě nepotkal, teď by žil někde sám, neměl by dvě dcery a nevyhrál by sportku, díky které by se neoženil na Hawaii."
J : ,, To je vlastně pravda , je to takovej Lucker"
A tak se obracím 40 lidí vydalo na autobusovou zastávku. Nastoupilo do busu a odjelo na hotel . Každý jsme ukázali svou letenku s rezervováním a šli do pokojů. Bylo dost hodin , takže jsme šli spát. Já s Elisabat a Radkem jsme měli pokoj dole. Když jsme konečně vlezli do pokoje já jsem se rozplácla na postel a Radek s Elisabat za mnou skočili . Málem jsem si s Ráďou dala čelo, kdybych se trochu neposunula.
K : ,, Takže , chcete jít spát nebo dělat něco jinačího ?"
R : ,, Já nevím , co si myslíš ty Elisabat ?"
E : ,, Budeme koukat na telku ? Na nějaký horor ?"
R : ,, Horor ? Po kom to asi má ?"
K : ,, Nevím, ale po někom určitě" Vybrali jsme V zajetí démonů 2. Radek se několikrát lekl a Elisabat se ke mně strachem přimáčkla a nehodlala mě pustit. Nu což, já jsem V zajetí démonů 2 viděla hodněkrát a už mě to moc neděsí.
Když film skončil vypla jsem televizi a po chvíli jsem usla. Radek se ke mně přitiskl a Elisabat ze mě málem vymačkala duši. No jo no chtěla se dívat na horor, tak jsme se dívali na horor. Po chvíli usnuli i oni.
(Ráno)
Ráno jsem se vzbudila asi v pět.
Radek i Elis ještě spali, já jsem už nemohla usnout, jelikož jsem byla na dnešek naprosto natěšená. Vždyť se budu za pár hodin vdávat pro Krista pána !
Oblékla jsem se do mého obyčejného outfitu. Šla jsem dolů do haly kde byla restaurace. Vešla jsem do ní a naproti mě seděla u stolu moje sestřenice Markéta. Ona už manžela má , jmenuje se Pepa.
( M - Markét , K - já )
M : ,, Jé , ahoj, jsme se ani neviděli v tom letadle. "
K : ,, Ahoj. To je pravda, jak se máš ? "
M : ,, Bezvadně. Jsem šťastná, že sis konečně někoho našla.Je to fešák a díky němu jsme na Hawaii."
K : ,, Díky. Hrozně se mi tu líbí. "
M : ,, Já bych tady chtěla zůstat na pořád."
K : ,, Já taky."
Nějakou dobu jsme si ještě povídali. Já jsem si mezitím objednala kávu.
( Čas : 10:30 )
K: ,, Jé to je hodin, musím se nachystat."
M:,, Jo jo , tak se zatím měj. Já jdu vzbudit Pepu, je to spáč ."
Já jsem tedy šla pro Ráďu a Elisabat. Doufám , že furt nespí. Vždyť je půl jedenácté a v jednu je obřad. Přišla jsem na pokoj. Elisabat už byla na nohou a oblečená do krásných modrých šatiček.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Má láska Wedry (Fanfikce) ( DOKONČENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat