Vše od začátku

52 1 3
                                    

O 6 měsíců později.....

Šťastně jsme se procházeli po parku, drželi se za ruce a povídali jsme si. Když jsme dorazili k malému Alatánku, stalo se to čeho jsem se nejvíce bál. Anyka se na mě podívala, povzdechla, pevně mě chytla za ruku a řekla: „Je mi to líto ale tento vztah není nic pro mě, nevím, prostě se mi zdá že čím více jsme spolu tím jsme spolu méně."
V tu chvíli jsem měl sto chutí začít brečet a utéct jako náctiletá holka, ale tohle nejde, nemůžu pořád utíkat před svými problémy. Tak jsme se naposledy obejmuly a šli jsme každý svou cestou.

No co si budem, jen co jsem přišel domu, začala hrát depresivní hudba a já začal své city vylívat první osobě která byla on-line a tou byla Sabrina, holka se kterou se znám už pěkných pár let, ona tady vždy byla jen a hlavně pro mě. Zeptala se jestli nechci jít ven že mi pomůže, byl jsem si ohledně toho nejistý, skeptický ale i tak jsem šel.
Byli jsme na místě zvaném ovál, na jedné jeho straně je taková hezká lavička u řeky, no a na té jsme seděli.
Mluvili jsme o tom co se stalo, v jednu chvíli jsem se podíval do dály a na chvíli jsem přestal vnímat. Z mého malého komátu mě dostala její malá studená roku a chladný polibek na mou tvář.....

Záhadné věci Kde žijí příběhy. Začni objevovat