Everything else {Completed}

37#

Napadlo mě, že by se Loki mohl jít konečně umýt. Dlouho se nekoupal a mohlo by mu to ješte snížit horečku.

"Čím si mě to nadopovala?" Ptal se.

"Drogama." Pokrčila jsem rameny, jakože to nic není.

"Cože?!" Vyjekl, ale spíše pro sebe.

"To byla sranda." Zasměju se. "Jak ti je?"

"Blbě... "

"Měl by ses jít umýt. Horečka ti spadne."

"Dobře." Docela se divím, že mě poslechl. "Pomohla by si mi?" Upsss.... A je to v prdeli.

"Ehmm... Já někoho zavolám." Zvedám se ze židle.

"Proč mi nepomůžeš -.... Jo.... aha, promiň." Soucitně se na mě podívá. "Tak to nech být."

Loki se opatrně zvedá a jde do koupelny. Do vany dám špunt a začnu napouštět vlažnou vodu.
"Je vlažná, ale můžeš si připustit studenější." Otočím se zase k němu.

Musím říct, že vypadá hrozně. Jak chodící mrtvola. Když se mu podlomý nohy, rychle ho chytnu. "Dobrý?" Jen přikývne. Dovedu ho k vaně.

"Až budeš dej vědět, nebo kdyby si něco potřeboval." Usměju se a odejdu.
Bylo mi dost nepříjemné se ho dotýkat. Fakt dost, ale vydržela jsem to.

Někdo zaklepal na dveře. "Dále." Řekla jsem a čekala kdo vejde. "Thore?"

"Nicol, matka říkala, že budeš tady. Slyšel jsem co se dělo za moji nepřítomnosti. A dokonce i to, že se ti vrátila magie!" Thor byl nadšený.

"Jak to ale.... Jo aha... Frigga, že?" Thora jsem obejmula.

Chvíli jsme tam kecali.

"Kde je Loki." Zeptal se Thor, než jsem ale stihla jakkoliv odpovědět. Loki vyšel z koupelny. Vypadal o něco lépe.

"Tady..." Ukázala jsem na něj. Loki chvilku koukal, ale pak promluvil. "Zdravím tě bratře." Bratře nevyslovil zrovna příjemně, ale co se dá čekat od něj.

"Nechám vás tady." Vyšla jsem z jejich pokoje. A rozhodla se, že si půjdu zacvičit.

Venku měli několik zbraní, ale já chtěla bojovat bez zbraní.

"Fandrale, nechceš zábavu?" Všimla jsem si, jak si povídá s dalšími jeho kamarády.

"Oh, ahoj Nicol. Dlouho jsem tě neviděl." Odpoví ještě dneska? "Nechci ti ublížit." Konečně odpověď, ale né jakou bych čekala.

"Myslíš? Uvidíme." Chytla jsem ho za ruku a vedla ho na místo, kde můžeme bojovat.

"Zlomíš si nechtíček." Vysmívala se mi Sif spolu s jejími přáteli. Vážně si ta Sif myslí, že jsem nějaká barbie?

Fandral stál na proti mě a čekal co udělám. "Nešetři mě." Pověděla jsem mu.

Fandral mi chtěl dát pěstí, ale já se vyhnula. Udělal to stejné po druhé, já jeho ruku chytla a hodila ho přes záda.
Rychle se zvedl a kopl mě do břicha. Všichni se mi začali smát. Nevím co je tak vtipného.

Ok.... Začneme. Fandral vykopl znovu nohu, kterou jsem chytla. Díky tomu spadl. Když byl za zemi, podkopl mi nohu a já spadla taky.
Odrazila jsem se a dopadla na nohy. Rozeběhla jsem se proti němu a chytla ho kolem pasu. Zase dopadl na zem, tentokrát když mi chtěl podrazit nohy, jsem vyskočila. A sedla si obkročmo na něj. Snažil se mi dát pěstí do obličeje, ale já ho tak zpacifikovala, že se musel prostě zdát.

"Dobře.... Vyhrála si." Och, krása.

Všichni koukali, jako... Co to má bejt?
Fandral se cítil dost trapně, ale ruku, kterou jsem mu podala přijmul. "Si dobrá." Poplácal mě po zádech. "Já vím." Egoisticky jsem odpověděla.

"Fandrale?! Ty si něco pil? Jak tě sakra mohla porazit?!" Ta Sif je hrozná histerka.
"Porazila bych klidně i tebe." Víceméně jsem se zastala Fandrala.

"Mě?! Pche! Umím nejlépe bojovat!" Všichni přitakali.

"Až po mně." Vítězně jsem se usmála a mířila zpátky.

Když vtom jsem pocítila, že na mě útočí ze zadu. Rychle jsem se otočila a chytla jí ruku. Sif vyvalila oči, ale hned se začala prát.
Všechny její útoky jsem odrážela. Když jsem si všimla, že na balkoně, stojí Thor, Loki a Frigga. Znervózněla jsem a přestala dávat pozor.
Sif mě chytla pod krkem a snažila se mi odepřít kyslík. "Jsem lepší než ty! Vzdej se!" Smolíček pacholíček. Můj loket vystřelil k jejímu boku. Její ruku jsem zakroutila. A kopla ji do boku, dopadla na zem. Když se zvedla podkopla jsem ji nohu. A dostala se pod ní, Sif se nemohla vůbec hnout. A já ji čím dál více mačkala. Snažila se vytrhnout, ale nešlo ji to.

Sif se vzdala..... Ona se vážně vzdala!

"Nechala jsem ji." Odbyla ostatní, kteří měli otevřenou pusu dokořán.

"To ti nesežereme Sif, ty nikdy nikoho nenecháš vyhrát!"Okomentoval to Volstagg. "Ani toho malého kluka, který držel meč poprvé v ruce." Tím Sif totálně potopil. A já dostala záchvat... Chudák chlapeček.

Popravdě? I když mi dal Fandral asi větší bídu. Tak Sif byla těžší.

Oblečení už nebylo v takovém stavu jako na začátku. A zrovna taky pohodlné.

"Tak děkuji, mějte se." Výsměšně jsem jim zamávala.

....

Help me! 😂
Začnu psát nový příběh, ale nevím, jestli ta holka. (Hlavní postava.) Má být slušná a nebo zase drzá. 😄💞
Poraďte! 😇