Everything else {Completed}

31#

Hrozná bolest.... Jediná věc co mi pulzovala v těle. Něco ale bylo jinak.... Cítila jsem, že nejsem připoutaná na dřevěné desce, ale ležím někde v měkkém.

Otevřela jsem oči. Tohle nebyl můj pokoj. Umřela jsem. Jediná myšlenka se mi honila momentálně hlavou.

Nedokázala jsem zvednout ani ruku, nohu, ale teď jsem se cítila silnější. Hubená jsem stále byla, ale už né tak moc jako posledně.
Modřiny, nemizeli. Bylo jich míň jak posledně, ale furt dost.

"Kde to ksakru jsem?" Po mé otázce někdo vešel dovnitř. "Thore!!" Vyletěla jsem z postele, jak jen to moje bolest dovolila. Po stoupnutí na nohy, ale moje nožičky vypověděli službu a já padala k zemi. Thor mě, ale zachytil.

"Nicol, konečně si se probrala." Thorovi se na obličeji objevil upřímný úsměv. Jo! A mimochodem! Naučila jsem ho, ať mi říká Nicol. A né slečno, ženo, hej ty! A podobně. Prostě jednoduše 'Nicol bla bla bla.....'

"Kde to ale jsem? A kde jsou ostatní? Proč nejsem zavřená v Hydře?" Lítala jedná otázka za druhou.

"Klid.... Jsme na Asgardu. Ostatní jsou na Midga- Zemi. Hledali jsme tě několik dní, ale nebyla si nikde k nalezení. Když nám tě jednou do Avengers Tower přinesl nějaký chlap. Myslím.... Lade, Sade?-"

"Wade." Vydechla jsem překvapeně.

"Ano! Ten.... Ale byla si na tom dost špatně. Museli jsme tě dostat sem.... Bohužel je tu ještě jedna věc..." Thor už semnou seděl na posteli.

"A to je jaká?" Co se děje?

"Nemáš žádné schopnosti...." Litoval mě, viděla jsem to na něm.

"Ne, ne, neneneneneenne!" Zvedla jsem se a chodila po pokoji. Na stole byla sklenička, snažila jsem se jí schodit ze stolku. Nic.

"Ale je tu možnost.... Bude to chvíli trvat, ale budeš se zde učit znovu schopnosti. Na zemi by to bylo nebezpečné." Tohle mi dalo, alespoň malou naději.

"A.... Ehmmm..... A kde je Loki?" Zajímalo mě to.

"Loki se hodně změnil.... K horšímu, neví, že si tady. Pohádal se s otcem, jeho chování je dost odtažité. To jak se choval na zemi, bylo neodpustitelné. Tohle je horší.... Nejradši by všechny nechal zavřít. Radši se k němu nepřibližuj. Mohl by ti ublížit." Thora to mrzelo, byl to stále jeho bratr. Sice nevlastní, ale přeci.
Docela mi to nahnalo hrůzu.
"Lokiho nezavřeli, Frigga se za něj přimluvila, vidí v něm furt něco dobrého. Určitě se ti Frigga bude líbit. A ty ji." Oooo, už teď ji mám ráda, že s Lokim neztratila trpělivost.

"Děkuji moc Thore.... Za vše." Thora jsem co nejpevněji obejmula.

"Měla by si se ještě prospat... Chceš donést večeři?" On je tak milej. Awww.... Ale není můj typ.

"Ne děkuji." Asi mě nějak krmili, když nemám hlad a ještě před pár dny. Bych sežrala i gazelu.
Thor už odcházel. "Jo! A Thore, jak dlouho tu jsem?"

"Skoro týden." Skoro týden? No do krevety. Thor se na mém vyděšeném pohledu pozastavil, ale usmál se. Odešel.

"Tak jo.... Dobrý.... Všechno je v pohodě.... Rekapitulace.... ZABIJU TY DOKTORY!" Radši to nervování nechám na zítra.

Moje kroky mířili do koupelny. Moje vlasy budou určitě úžasné.... No! Mňam. Můžu smažit.

Napustila jsem si vanu a pořádně se umyla. Tak moc mi ta koupel chyběla.
Udělala jsem ze sebe zase člověka.
Vlasy si dala do ručníku a vzala si pyžamo. Thor byl tak hodný a vzal mi moje věci, protože jednou jsme se bavili. Co se tu nosí a po zjištění, že šaty.... Tak to jsem ihned zavrhla. Šaty mám jen vážně mimořádně! Ani na vysvědčení jsem šaty nikdy neměla. Všechny holky šatičky. A já džíny.

Víte co bylo, ale úplně nejvíc vtipné? To.... Že celou dobu mám sebou ten obrázek, když jsem kreslila Lokiho.

Vlezla jsem si do krásné postýlky. Nechtěla jsem ani přemýšlet nad tím, jestli to náhodou není sen. Nebo můj konec.
Teď mi bylo dobře, tak proč myslet na blbosti. Ale hrozně se těším domů.
Moje oči se pomalu zavírali....

....

spidey-lover 😂Do hrobu ještě nechci, tak radši vydám kapitolu. 😂💞

Mimochodem.... Moje sestra je vážně otravná. 😂 Zkouší moji trpělivost, několikrát za mnou přijde. A řekne, že jsem dneska žádnou kapitolu nevydala. Přitom kapitola už na světě je, ale ona si prostě pokoj nedá. 😂

Hrozně moc děkuji za přesáhnutí
1 000 👁️. 💞😇