,,Mery.. vím, že mě neslyšíš, ale snad mě tvoje podvědomí vnímá. Měla si dost nízké naděje a teď jako doktor vím, že pořád nejsou nejvyšší. Ale já věřím, že budeš bojovat a dostaneš se z toho. Vím, že jsem tě tady nechal, ze dne na den odjel, skoro bez rozloučení. Věř mi, doteď si to vyčítám. V Londýně se ze mě stal znova robot a moje city se zahrabaly hodně hluboko až někam k zemskýmu jádru. Když jsem sem přijel, viděl tvoje nicnemohoucí tělo, pak málem tvoje smrt.. všechno se rychlostí blesku prodralo na povrch. Teď tady sedím a povídam ti tenhle proslov. až se probereš, nejspíš mě budeš nenávidět a pošleš mě do prdele, ale Mery.. já tě vždycky miloval, stále miluju a navždycky milovat budu. Změnila si mi život od základů a nikdy nebudu litovat toho, že jsme se poznali." Slzám nechal volný průběh. Po chvíli zvedl hlavu a políbil její ruku, kterou stále držel té své. Byl tak zabraný do své mysli, že si vůbec nevšiml Romana, stojícího za sklem. ,,Budou to mít těžké, oba dva." pomyslel si Roman. Také se zamyslel, že málem spadl, když kolem něj proběhl David. ,,Daviiid?" nechápal. Nicméně to nechal být a šel zkontrolovat Mery.
David doslova přilítl do Jirkovo kanceláře. ,,Davide! Ty seš jak vítr, co se probůh děje?" zamračil se na něj Jirka. ,,Jirko.. musím tady zůstat!" vyhrkl. ,,Alespoň do doby, než se Mery částečně uzdraví." dodal. Jirka se usmál. ,,Náš doktor robot má zpátky city?" David se ušklíbl. ,,Jsem rád, hned to jdu říct Petře. Budeš tu normálně chvíli pracovat, ne?" zastavil se ve dveřích. ,,Jojo."
,,Petro? Mám na vás prosbu." přišel Jirka na urgent. ,,Co se děje, pane primáři?" zvedla se Petra. ,,Klidně seďte, jen bych potřeboval, abyste na nějaký čas vepsala Davida do rozpisů služeb." opřel se o pult. ,,On taky bude pracovat?" ,,Zatím dočasně ano." usmál se a odešel. Petra nad tím zakroutila hlavou. Ale vzala si do rukou rozpis a začala to promýšlet.
David seděl u Jirky v kanceláři, když někdo zaklepal. Davidovi to nedalo. ,,Dále." Roman otevřel dveře. ,,David? Ty si nový primář?" řekl se smíchem. ,,V celé své plné kráse primář Hofbauer, těší mě." podal mu ruku. ,,Ty seš vážně blbec. Koukám, že máš dobrou náladu." usmál se. ,,Neměl bych mít? Operace se povedla přece." podíval se na Romanův kamenný obličej. ,,Nebo snad ne?" zhrozil se. ,,Tady jsou její výsledky.." podal mu složku s Meryinou dokumentací.
