Selekce - Pozastaveno

Úžasné zprávy

,,Nellie, už dávají zprávy!'' zavolala na mě mamka z dola. ,,Už jdu odpověděla jsem.'' právě jsem seděla nad učebnicí francouzštiny, ale co, to počká. Sedla jsem si vedle mamky na pohovku. Zazněla úvodní znělka a mé nervy neměly daleko k prasknutí. Nejdříve král oznámil, že v západní části země proběhl Okurkový festival, a že příští týden přijede delegace z Itálie, když se konečně na obrazovce objevil hlasatel a oznamoval, že za chvíli se dozvíme jména dívek, které dostali šanci získat srdce prince.

,,První dívkou je Tina Holcostová!'' hlásal moderátor a já se nestačila divit, Tina byla vážně krásná.

,,Keira Dartwood!'' Keira měla hnědé vlasy a také byla celkem pohledná.

Zatajila jsem dech, protože teď princ přešel k nádobě, ve které byly dopisy z Bonity.

,,Nellie White!'' na obrazovce se objevila má fotka. Ach ne, měla jsem na tváři pupínek a z drdolu mi vypadl pramen vlasů. Začínala jsem panikařit. Bože, jak jsem se mohla takhle ztrapnit v televizi? Jsem vážně nemožná... Přiskočila ke mně Miley - naše služebná a upřímně mi pogratulovala, zatímco já jsem pořád přemýšlela, proč jsem tak nemožná. Možná jsem se do Selekce neměla hlásit, napadlo mě, ale pak jsem si vzpomněla na hlavní důvod svého počínání a usmála jsem se. Já to prostě dokáži.

,,Nellie je princezna!'' pokřikovala má pětiletá neteř Lisa.

,,Ale jasně, že nejsem!'' vyhrkla jsem a začervenala jsem se. Princezna jsem tedy vážně nebyla, alespoň prozatím. Ne že bych očekávala, že vážně vyhraju, ale co kdyby... Neměla bych si dělat zbytečné naděje. V Selekci se mnou bylo dalších 31 dívek, které byly určitě mnohem hezčí než já.

,,Sonya Okunavska!'' Sonya pocházela z provincie na druhé straně země také nevypadala špatně. Měla ostré rysy a tmavé vlasy.

Co když si v paláci nenajdu žádnou spřízněnou duši? Začala jsem se strachovat. Nejsem zrovna tichý typ člověka a nedokážu být dlouho bez přátel. Abych se uklidnila zašla jsem do stájí, kde jsem se mohla chvíli odreagovat a protřídit myšlenky při ježdění.

Ve stájích jsem naneštěstí potkala Petera, mého nafoukaného spolužáka, který si myslel, že když je Druhý může si dělat co chce.

,,Gratuluji Nell!'' řekl místo pozdravu.

,,Neříkej mi Nell, to mohou jen mí přátelé!'' řekla jsem klidně, ale těžko jsem uvnitř zadržovala vztek. ,,A to ty nejsi!''

Peter se ale jen usmál a přiblížil se ke mně blíž.

,,Oba milujeme koně a rádi pomáháme, tak proč konečně nezahodit minulost a nedat se dohromady?''

Tak tohle přehnal. Jsi odporný chtěla jsem vykřiknout, ale místo toho mi na obličeji přistály jeho rty. Miloval mě už dlouho a já to věděla, ale prostě jsem ho nenáviděla.

Snažila jsem se od něj odtrhnout, ale on mě u sebe držel pevně. Tak jsem tam jen bezmocně stála a nechávala se líbat tím nejodpornějším klukem jakého jsem kdy potkala. Trvalo to sice jen pár minut, ale mně to přišlo jako hodiny. Konečně se ode mne odtrhl aby se mohl nadechnout a povolil sevření. Toho jsem využila, použila jsem veškerou svou sílu a kousla ho do ruky. Zaječel bolestí a pustil mě. Rozběhla jsem se pryč.

,,Stejně mě miluješ!'' volal za mnou, ale já to nebrala na vědomí, běžela jsem tak rychle jako nikdy. Pryč od něj. Nikdy jsem víc nechtěla zmizet než teď a Selekce byla tedy ideální příležitostí.