Transformers: Svět zkázy

Kapitola 2.

"Ne!" vykřikl mladý mech a zoufale se snažil zachytit serva své malé sestry odnášené pryč jedním ze členů Nuon Dragons - gagnu vládnoucímu největší části New Nuon City.

Jiný člen mecha však popadl kolem pasu a vší silou s ním mrštil proti zdi malého neútulného bytu, v němž se svou sestrou žil. Rodiče už dávno neměli a on se snažil ze všech sil sebe i ji uživit.

"Ale ano," zavrčel vůdce skupiny. "Neplatíš nájem, my si jen bereme vhodnou kompenzaci. To je byznys, hochu. Tvá sestra navíc vypadá velice schopně - jistě z ní bude skvělá bojovnice," na tváři se mu objevil podlý úsměv.

"Lemi, pomoc! Pomoz mi!" vykřikla jeho sestra, marně se snažíc vysvobodit ze sevření svého věznitele.

Lemiron se pokusil postavit, leč vůdce skupiny byl rychlejší. Přikročil k němu a uštědřil mu několik kopanců do celé protoformy. Mladému mechovi se zatmělo před optikami. Poslední, co slyšel, byly zoufalé výkřiky jeho sestry. Poté ho pohltila temnota bezvědomí.

*****

Probral se v temné uličce v kdysi zastavěné oblasti zvané Pohřebiště. Brnění mu hyzdilo mnoho škrábanců a promáčklin a neskutečně ho bolela hlava. Pomalu otevřel optiky, nadzvednul se na loketních šroubech a rozhlédl se kolem sebe.

V přítmí uličky spatřil rozházené rezivějící náhradní díly, nefukční zbraně, rozbité počítače a dál ještě něco, co nedokázal rozeznat.

Pokusil se postavit, leč nohy ho zradily a on opět skončil na tvrdé kovové zemi. Po čtyřech se tedy došoural blíže k místu, kde ledabyle ležel onen neurčitelný předmět.

Ovšem čím byl blíže, tím větší se ho zmocňovala hrůza. Nyní v domnělém předmětu dokázal rozeznat nehybnou protoformu mrtvého Transformera. O kus dál uviděl další, femme s roztříštěnými hrudními pláty.

Musel odvrátit pohled, jinak by snad na místě vyzvrátil to málo energonu, co v sobě měl. Posadil se a zády se otočil k mrtvým. Pokoušel se vybavit, co se mu vlastně stalo.

Pak mu to došlo. Unesli jeho sestru a jeho, snad v domnění, že již nežije, doslova vyhodili na toto otřesné místo. Znova se ho jímala závrať. Pevně zavřel optiky a jen s vypětím všech sil se přinutil zase neomdlít.

Snažil se vymyslet, co má dělat, avšak nenapadalo ho jediné možné řešení, jak se z tohoto pekla dostat. Neznal to tu, popravdě ani nevěděl, že takové místo na Cybertronu vůbec existuje. Nebyl si jistý, zda je stále v New Nuon City či na opačném konci planety.

Zmocňovalo se ho zoufalství. Nevěděl, jak dlouho byl mimo, kolik energonu mu ještě zbývá ani zda je jeho sestra v pořádku. Nevěděl vůbec nic!

...

"Hej, ty!" uslyšel nad sebou hrubý nakřáplý hlas.

Opatrně zvedl hlavu. Nejdříve se rozhlédl kolem, v uličce, v níž se předtím probral, bylo nyní mnohem více světla. Bylo poledne. Usoudil, že nejspíš nevědomě přepnul do úsporného režimu, ovšem netušil na jak dlouho. Rozhodl se tím teď nezabývat. Zadíval se robustního mecha s odřeným a na některých místech rezivějícím lakem. Mech si ho se servy založenými na hrudních plátech podezřívavě prohlížel.

"Jak se menuješ?" zeptal se s jedním obočím nadzvednutým.

"Le .. Lemiron," vykoktal a vyděšeně na mecha třeštil optiky. Nebyl si jistý, co od něj může čekat.

"Nech mě hádat. Další, kterýho si spletli s mrtvolou?"

Lemiron přikývl. Mech k němu natáhl servo.