Se srdcem vlka

Zajatci

Po chvilce ticha se mě Shawn zeptal ,,Není ti zima?" Otočila jsem se na něj a jen přikývla. Sundal si svoji košili  a hodil mi jí přes ramena. ,,Vím, že tě moc nezahřeje, ale víc ti toho bohužel teď nabídnout nemůžu" svesil hlavu a provinile se na mne koukl. Usmála jsem se a položila mu hlavu na rameno. Nastala zase ta chvíle ticha, tentokrát to ale nebylo to trapné ticho, naopak bylo příjemné, vánek nám oboum cuchal vlasy a oba jsme si jen užívali západ slunce.

Z pohledu Holly

,,Ale Stello, já to prostě ovládat neumím"

,,Proto se to učíme, zkus to ještě jednou"

Soustředila jsem se na maximum a ani tak se mi znovu nepodařilo na toho hnědého vlkodlaka proměnit, nechápala jsem to, vždyť to šlo vždycky skoro samo. Měla jsem být další posila v obraně tábora, kdyby se do tábora snažil dostat nějaký upír. Z nějakého důvodu jsem byla větší než ostatní, nevím jestli to bylo způsobeno tou vodou, kterou jsme museli projít nebo čím, ale bylo to při nejmenším divné.

,,Rychle všichni do pozic, jsou tu stovky upírů" zakřičel přes celý tábor alfa. Úplně jsem ztuhla, měla jsem okamžitě nastoupit na místo Shawna, jelikož v tu dobu byli s Ashley u vodopádu, teď jsem se zhrozila ještě víc Shawn a Ashley jsou u vodopádu, to znamená, že už je upíři museli dostat a nebo se jim šikovně povedlo proklouznot. Modlila jsem se aby to byla ta druhá možnost, ale mýlila jsem se, přímo přede mnou se objevil Coros a držel jak Shawna tak Ashley. V ten moment se ve mně vzbudily ochranářské pudy, okamžitě jsem se změnila ve vlkodlaka a zaútočila jsem na něj. Bohužel mě z obou stran chytli upíři z obranných jednotek a už jsem byla v zajetí také. Rozhlédla jsem se kolem a uviděla ještě několik zajatých vlkodlaků. Říkala jsem si, ,,Je tohle opravdu konec?" ,,Co s námi chtějí dělat?"
Upíři nám zavázali oči a odvedli kamsi daleko do lesa, muselo to být pěkně daleko, jelikož jsme šli celou noc. Když jsme došli na místo rozvázali nám šátky kolem očí a před námi stál Coros s nějakou mladou upírkou, nevypadala moc šťastně, řekla bych spíš, že jí tu drží stejně jako nás.

Coros: ,,Vypadá to, že vyvolená není až tak silná, jak se říká."

Ashley: ,,Nezahrávej si se mnou až budu chtít, tak tě porazím"

Coros: ,,Tak se ukaž a přeměň se! Nebo to snad neumíš?"

Z pohledu Ashley

Nejraději bych ho okamžitě zabila, ale má pravdu neumím se ani přeměnit, všichni na mě spoléhají jako na vyvolenou, na spasitelku. Jak ho mám zastavit? Holly by mi pomohla, ale teď bohužel ani ona neví co máme dělat, navíc co ta mladá upírka vedle něj? Zdá se mi, že je také držená, ten vlkodlak z tábora jak nás držel hned první den, určitě by věděl co dělat Coros je přece jeho strýc. Holly se na mě podívala a sklopila oči dolů viděla jsem jak jí pomalu, teče slza po tváři.
,,Je to opravdu tak špatné?" Pomyslela jsem si, pomalu jsem také ztrácela naději.

Toto je konec další kapitolky, jsem strašně ráda, že má knížka takové ohlasy, pro někoho je to málo, ale já jsem ráda za každé přečtení a hvězdičku ⭐ 
Mimochodem jaké jídlo máte nejradši?
Loučí se s s vámi Mrs. Mamba vy bagety, pa ❤❤