Dnes odpoledne nás s Holly čeká obřad, doufám, že vše proběhne hladce. Když tak nad tím uvažuju asi už se mnou na tu práci chůvy nepočítají.
,,Holly vstávej "
,,Nech mě spát mami"
Začala jsem se tlemit tak moc, že se mi povelo vzbudit Holly plus vlkodlaka, který nás hlídal. Ten na nás jen zavrčel a zas si lehl. Celkem mě zajímalo jak se takový vlkodlaci na světě vůbec vzali.
Já: ,,Hej ty pojď sem"
Hlídač: ,,Co chceš?! Mlč!"
Já: ,,Jak si se stal vlkodlakem?"
Holly: ,,Neprovokuj ho"
Hlídač: ,,To je na dlouhé vypravování"
Já: ,,Do obřadu zbývá dost času"
Hlídač: ,,Dobře, jak myslíš"
Když jsem byl malý kluk, jel jsem s tátou a s mámou na chatu asi po třech dnech k nám přijel strýc Coros.
Já: ,,Tvůj strýc je Coros?!?!"
Hlídač: ,, Ano a nepřerušuj mě"
Byl to ten nejlepší strýc, který na tomhle světě žil. Miloval jsem ho ještě víc než svého tátu. Jednou jsme šli se strýcem do lesa, bojoval tam vlk s člověkem strýc chtěl tomu člověku pomoct, ale ten ho kousl do krku, strýc se svalil na zem běžel jsem za ním ale ten vlk po mě skočil i v tak mladých letech mi došlo, že to je upír a vlkodlak, ten vlk mě kousl do nohy. O chvilku déle jsem se probudil i já i strýc. Já se probudil v těle vlka a on v těle upíra. Celou dobu jsme spolu byli jako dřív, ale po pár týdnech stoupla strýci do hlavy moc, moc ovládat lidi. Po dalších měsících začal zabíjet, ze strýce se stala bestie bez srdce a to i ze všech ostatních upírů. Já už jsem nevydržel to skrývání před rodiči, přišel jsem za nimi a přeměnil se, vyhodili mne z domu už asi třicet let jsem je neviděl.
Já: ,,Tak to je mi líto"
Lucas: ,,Je čas, kdo z vás půjde první?"
Já: ,,První půjdu já"
Lucas: ,,Dobře, ale jestli se prokáže, že jste Corosovy vyslanci, půjdete druhý den na popravu a to bez milosti"
Vešla jsem do jámy, vylili na mě Pravdivou vodu a naštěstí jsem zdravá a živá zase vylezla ven, objala jsem se s Holly a popřála jí hodně štěstí. Holly vešla do jámy a byla politá vodou stejně jako já vylezla v pořádku ven. Po chvíli se Holly začala divně chovat, všichni vlci zpozorněli. Najednou se Holly svezla k zemi. Vlci se seběhli a sáhli jí na krk, Lucas se na mě zklamaně podíval a zakroutil hlavou, byl konec. Nemohla jsem uvěřit, oči se mi zalili slanou tekutinou. Začala jsem brečet přiběhla jsem k Holly a objala ji neměla jsem sílu na nic. Přemýšlela jsem, jak to asi vysvětlím jejím rodičům. Nejhorší na tom bylo to, že jsem nemohla udělat vůbec nic nebo kdybych jí alespoň zakázala jít ven vůbec nic by se nestalo. Rozhodla jsem se u vlkodlaků pobýt ještě pár dní abych mohla být blízko Holly.
Lucas: ,,Je mi to líto, ale nemohli jsme riskovat to, že by jste mohli být Corosovy vyslanci"
Já: ,,A není alespoň nějaká šance jí přivést zpět?"
Lucas: ,,Je mi líto"
Tak co bagety, co myslíte, že se bude dít dál? 😮
Myslíte, že se Ashley bez Holly obejde? Tak dávejte ⭐⭐ a uvidíme se z dálši kapitolky.
Tu se s vámi loučí Mrs. Mamba 🐍🐍

ČTEŠ
Se srdcem vlka
WerewolfPoprvé jsem je viděla na cestě domů, potom jsem se stala jedním z nich a teď, teď bojuji proti druhé straně. Jsem Ashley a tohle je můj život, který sice není vždy tak jak si naplánuji, ale i tak jsem za něj ráda. V mých šestnácti jsem zjistila, že...