Nadržený šéf (FF Nakashi)

►Chapter 1◄

Dostudovala jsem poslední ročník na vysoké škole, obor žurnalistika. Mám půl roku po ukončení posledního ročníku a stále nemohu najít práci. Stojím si za svým, že chci psát, tak jak nejlépe umím a ne aby mně někdo říkal, že to mám upravit nebo že se jim to zrovna teď nehodí. Takovou práci prostě nechci.

Projížděla jsem na internetu všelijaký práce v mém oboru, ale nenašla jsem to co jsem chtěla. Už jsem byla dost zoufalá, ale moje kamarádka Molly mi poslala odkaz na jednoho člověka, který hledá nějakou slečnu, kterou mu bude spravovat stránky, psát nějaký články a další věci, které budou potřeba. Ihned jsem odepsala panu Masonu, že mám zájem, také jsem mu poslala na sebe telefonní kontakt a životopis k tomu. Čekala bych, že se neozve, ale po chvíli mi zvonil telefon. Ihned jsem odběhla od notebooku a vzala hovor.

"Dobrý den, u telefonu Radek Mason, mluvím s paní Amy Sherri?" Ozvalo se z telefonu.

Měl úžasný hlas, na chvíli jsem se zasněla. Jaký doopravdy může být, je vůbec sexy?

"Dobrý den, ano u telefonu Amy Sherri," odpověděla jsem mu aby nemusel déle čekat.

"Četl jsem váš životopis, divím se, že jste nemohla najít práci. Prosím vás můžete přijít ještě dneska na pohovor?" Pane bože, začala jsem šílet. Konečně má o mě někdo zájem.

"Jistě pane Masone," odpověděla jsem mu, že musel dokonce poznat, že mám radost.

"Dobře, adresu vám pošlu smskou. Budu se na vás těšit dnes ve tři hodiny odpoledne. Nashledanou," řekl a zavěsil.

Měla jsem velkou radost. Utíkala jsem do koupelny, na telefonu jsem si pustila písničky a začala jsem se malovat, ať vypadám hezky. Namalovala jsem se a vlasy jsem si dala do culíku. Otevřela jsem šatní skříň a vzala jsem z nich červené, upnuté šaty. Oblékla jsem se do nich, vzala si červené lodičky a vyšla jsem ven. Měla jsem jít na pohovor do office kanceláří. Vzala jsem si taxíka. Všichni se po mně dívali, každý muž se za mnou otáčel. Dojela jsem k office kancelářím, zaplatila jsem a vystoupila jsem z auta.

Šla jsem ke skleněným dveřím, každý co vyšel z té budovy se za mnou otáčel. Vešla jsem dovnitř, zeptala jsem se na vrátnici, kde sídlí Radek Mason. Byla jsem poslána do posledního patra v té budově. Šla jsem k výtahu, jela jsem až nahoru. Když se výtah blížil do dvanáctého patra, nadechla jsem se. Výtah se otevřel a před ním stál muž. Měl hnědý krátký vlasy, zelené oči. Vypracované tělo. Vystoupila jsem z výtahu a šla k němu. Byl dokonalý, takového muže jsem si vždycky přála, ale nikdy jsem ho neměla.

"Dobrý den, já jsem Radek Mason. Šéf, majitel této skromné firmy," řekl a usmál se.

Ten jeho úsměv byl sladký. Bylo tam ještě pár zaměstnanců. Divím se, že nehledal někoho jiného.

"Dobrý den, jsem Amy Sherri, moc mě těší," pousmála jsem se.

Zavedl mě k němu do kanceláře. Sedla jsem si na židli k jeho stolu. Myšlenkami jsem byla vedle. Tak dokonalého muže neznám. Zeptal se mně jestli chci kávu, tak jsem přikývla, že chci. Za chvíli si sedl naproti mně.

"Proč právě vy by jste měla dostat tohle místo?" Zeptal se mě. Nechtěla jsem odpovídat jako všichni ostatní.

"Víte, před půl rokem jsem dostudovala, všichni chtěli abych psala o tom, co zrovna potřebují a co se jim hodí, ale tohle mě nebaví. Chci dělat to co mě baví, navíc tohle je pro mě nová příležitost se zlepšit. Mám ráda psaní, chci se tomu opravdu věnovat, miluji to a hledám něco co bude stvořený právě pro mě," ani jsem to skoro nedořekla a on mi skočil do řeči.

"Beru vás," pousmál se.

Měla jsem velkou radost. "A prosím říkejte mi jenom Radku, děkuji," objala jsem ho i když jsem to dělat neměla. Cítila jsem, jak úžasně voní.

"Můžu se vás zeptat na jednu trochu osobnější otázku?" Nemohla jsem se nezeptat. On přikývl, že můžu.

"Jste zadaný, ženatý?" Vypadlo ze mě, dřív než jsem si to stihla rozmyslet.

Pousmál se a řekl: Ženatý ani zadaný nejsem, taky se vám tak líbím?

Nemohla jsem to vydržet, kousal se do rtů. Bylo na něm vidět, že je nervozní. V duchu jsem si řekla: teď nebo nikdy. Políbila jsem ho. Divila jsem se, že mě od sebe neodtrhl a líbal mě taky. Jeho rty jsou úžasný. Bála jsem se toho, že nedostanu práci, že mě od sebe odtrhne. Začal mi sahat na stehna. Vůbec jsem se tomu nebránila. Vzal mě do náruče a položil mě na sedačku. Začal mě líbat na krku. Pomalu si mě otočil na břicho aby mi mohl rozepnout šaty. Když je rozepínal, pomalu mě líbal na zádech. Když mi rozepnul šaty, sundal je ze mě. Rozepnul mi podprsenku a otočil si mě zase zpátky na záda. Začal mi líbat prsa. Svými rty šel níž. Pomalu se dostával k mým kalhotkám. Sundal mi je a začal mě lízat. Užívala jsem si to. Až jsem skoro byla, tak přestal. Tohle už se mi přestalo líbit. Zvedla jsem se a sedla jsem si na něj.

"Teď bude po mém," pošeptala jsem mu do ucha.

Rozepnula jsem mu košili. Líbala jsem ho po jeho břiše. Pomalu jsem šla k jeho kalhotám. Rozepnula jsem je. Sundala jsem mu je, pomalu jsem se vracela zpátky. Sundala jsem mu potom jeho boxerky. Vzala jsem jeho penis do pusy a pusou jsem jezdila nahoru a dolů. Špičku penisu jsem parkrát oblízla jazykem. Připojila jsem k tomu i svoji ruku. Slyšela jsem jak za chvíli bude. Tak teď je řada na mě, abych přestala já. Tohle má jako odplatu. V tom nejlepším jsem přestala. Zakňučel jako pes až to bylo skoro k neodolání.

"Tak tohle máš za to, že si u mě v tom nejlepším přestal," pošeptala jsem mu do ucha a pomalu jsem se oblíkala. On ještě chvíli ležel na sedačce. Asi nemohl přestat na to myslet. Po chvíli se také zvedl a začal se oblékat.

"Ty si hrozná," pošeptal mi do ucha.

"Já vím, ale budeš se mnou spokojený," pousmála jsem se na něj a bylo mi jedno jak to vyznělo.

"Takže se na vás budu zítra těšit," řekl když otevíral dveře. Všichni zaměstnanci se na nás dívali, doufám, že nic neslyšeli.

"Dobře, takže zítra v osm," usmála jsem se, když jsem nastupovala do výtahu.

Byla jsem celá šťastná. Vyšla jsem z budovy a šla jsem do kavárny. Přihlásila jsem se na wifi. Ihned jsem dostala první zprávu od Radka a dokonce mi poslal i žádost o přátelství.

Radek: Příště si tě vychutnám ještě více

Amy: Vždyť od zítřka jsi můj nadřízený

Radek: Nevadí, nikdo se nic o nás dvou nedozví, jenom doufám, že nás neslyšeli.

Vypnula jsem si wifi, dala si svoje oblíbený Caffé Latté, chvíli jsem tam seděla a jakmile jsem dopila kávu, tak jsem se pomalu zvedla a odcházela jsem. Šla jsem ke dveřím, ale v ten moment do mě někdo vrazil. Spadla jsem na zem. Chvíli jsem tam ležela, pak když jsem se chtěla podívat nahoru, tak mi někdo podal ruku. Podívala jsem se nahoru a uviděla jsem....(pokračování příště)