Nech mě být!! ● SMTV ff -{Edit}-

Já ho zabiju!!

Všichni jsme se (jako vždy) přestěhovali do učebny přírodopisu.

Rozzuřený Miščík si to mířil k Domčovi, ale já byla rychlejší.

Tak si sedl před nás k Emm, u které měl sedět Radek. Emma se zvedla a odcestovala za nás. Jelikož se o přestávce udělalo Mie špatně, Maty si sedl k bastardovi a k Emm přišel Radek.

Samozřejmě to bylo tak, že já seděla za bastardem a Domí za Matesem. No to si děláš... !!

Merline, jsi mrtvej, pokud do zvonění nedáš to monstrum přede mnou na druhej konec třídy!!

Samozřejmě se tak nestalo.

Hned jak přišla učitelka, vypla jsem poslouchání okolního světa a soustředila se jenom na to, jak nastrat toho skřeta. (Normálně básník ze mě😂 -pozn. autorky)

,,Hej, Matyáši!" špitla jsem.
,,No?" Zněla jeho odpověď.
,,Můžu ti říkat Maty?" Já vim, blbá otázka, ale pokud to zabere, tak proč ne.
,,Jo, klidně. Jak se jmenuješ ty?" Nechtěla jsem, aby se to dozvěděl ten bastard přede mnou, tak jsem si vytrhla dvojstránku z prostředka sešitu. Do ruky jsem si vzala propisku, na papír napsala 'neukazuj tomu vedle' a pod to 'Abbygail, říkej mi Abby'.

Pak jsem na tu samou stranu napsala 'Obrať list a co tam bude, to mu ukaž, že to máš ode mě' a na druhou stranu jsem nakreslila obří srdíčko.

Po chvilce jsem slyšela Matyho říkat: ,,Koukej, to mam od tý za tebou."

Řekl to schválně jakoby nadšeně. Asi pochopil vážnost situace, ve které se díky mne ocitl.

,,Ona miluje Dominika, dnes mi to povedala," řekl sklesle bastard. To mi nevyšlo...

Maty a Domí se na mě nechápavě podívali. Do háje... To jsem nedomyslela...

Směrem k Miščíkovi jsem šeptla: ,,To, že jsem ti to řekla neznamená, že to je pravda." a v hlavě sama sobě děkovala za své rychlé myšlení.
,,Nie som tak hlúpy aby som si to nevšimol." Hajzle!!
,,Když si to myslíš..." odvětila jsem s pokrčením ramen, aby to vypadalo, že to je opravdu lež.

,,Hej, Tomko!" šeptla jsem a ukázala na papír, ať mi ho podá.

On už mi ho podával, ale Miščík se na něj vražedně podíval a Maty ho položil zpět před sebe, mým jménem dolů. Díky Bohu za to.

Pak učitelka vyvolala Radka a já zase začala vnímat své okolí. Učitelka ho vyvolala, protože se bavil s Emmou a to mi nahrálo do karet, jelikož já neměla ponětí co říkala. Jen mi je divné, že si nevšimla nás.

,,Zopakujete mi prosím otázku?" zeptal se Radek. ,,Dej mi žákovskou, nedává pozor v hodině." ,,Ne, pančelko..." žadonil. ,,Žákovskou, odmlouvá vyučujícímu." Radek se s povzdechem zvedl, vzal žákovskou a neochotně se vydal ke katedře. Učitelka mu napsala poznámky a on si šel zpět sednout.

Hodina skončila a já si šla dát věci do naší třídy. Dívala jsem se do země a málem narazila do Radka, když šel za Emmou.

Vešla jsem do třídy a šla si dát věci na své místo. Samuel seděl na svém místě, čemuž jsem se ani nedivila. ,,Ako sa voláš, zlatko?" To nemyslíš vážně?! To opravdu nemůžeš myslet vážně!!
,,Tak za prvý- proč bych ti to měla řikat? A za druhý- jestli mě ještě jednou takhle, nebo nějak podobně oslovíš, už to v životě neuděláš."
,,A čo mi spravíš? Nebudeš sa so mnou rozprávať?" Tak vysmívat se mi budeš? Odplata tě nemine! Nasadila jsem naštvaný výraz.
,,Ale zlatko, predsa sa nezlobiš." Změna na super naštvaný výraz. Odplata je nutnost!!

,,Opäť sa ťa pítám- ako sa voláš?" Odcházím ke dveřím, když mě najednou zarazí slovy: ,,Matyáš daj mi ten papier."
,,Maty, ne! Prosím!" zvolám rychle a otočím se. ,,Daj mi ten papier alebo odíď z crew." Matyáš mu tedy podal papír. Ráda bych vám řekla, že to byl jiný papír a že má Maty štěstí, ale opak je pravdou. Byl to ten papír.

,,Abbygail. Pekné meno."
,,Hezčí než tvoje," odsekla jsem.
,,Promiň Abby..." ozval se Matyáš. Vyhla jsem se mu pohledem a vyšla ze třídy.

Krátká kapitola, já vím, ale víc se mi toho do téhle kapitoly nehodí. No nic, uvidíme se u další kapitoly, ahojky👋!