Nech mě být!! ● SMTV ff -{Edit}-

Rozpad skupiny

Takhle to pokračovalo po zbytek hodiny. Když jsme si měli něco zapisovat, Domča si dal sešit a na moji lavici a psali jsme všichni tři.

Najednou se učitelka podívala na hodinky.

"Za chvíli zvoní, máte přestávku." Oznámila nám.

*Zvonění*

Otočila jsem se doprava a zeptala se: ,,Dominiku, mam na tebe důležitou otázku. Odejdeš ze skupiny, nebo s nima zůstaneš?"
,,Jak jako s 'nima'?" Divil se Domí.
,,Matyáš zůstává." Vysvětlila jsem a pohledem přejela přes nečekaného zrádce.

,,Vadí ti to?" zeptal se Matyáš provinile. ,,Ani ne, ale mrzí mě to, že jsem si o tobě myslela, že jsi fajn, protože nejsi a o Ráďoj jsem si myslela, že není fajn, ale je." Usmála jsem se na Radka.

Nastala chvíle nepříjemného ticha...

,,Dominiku, zůstáváš nebo jdeš?" Ozvala jsem se znovu.
,,Já odešel a Samo už mi nemůže poroučet." Usmál se Ráďa.
,,Dominik, ak odídeš budem tvojou najhoršou nočnou môrou," vyhrožoval Miščík. ,,A Abbygail bude moja," dodal s vítězným úsměvem.

,,Tak za prvý- na to zapomeň! Za druhý- já jsem tady taky, jestli sis toho nebyl schopen všimnout! A za třetí- nejsem žádná věc, o který se rozhoduje, čí bude! Pokud to nechápeš, tak tvoje chyba!!"

Odešla jsem ze třídy a třískla dveřma tak, že se na mě otočili všichni na chodbě. Emma se konečně zase objevila a šla za mnou. Otočila jsem se a šla na holčičáky.

Všichni na mě zřejmě pořád zírali, protože byly slyšet jenom moje a Emmy kroky.

Po tvářích mi začaly stékat slzy, tak jsem se rozeběhla.

Ve dveřích na dívčí wc jsem se otočila a Emma nikde. Chodba opět ožila.

Super, tak si to jenom kráčela do třídy. Došla jsem do kabinky kde jsem zavřela dveře, sjela po zdi a rozbulela se jak hysterka.

•|Pohled Domči|•

Chvíli bylo ticho, ale pak se Abby zase zeptala: ,,Dominiku, zůstáváš nebo jdeš?" Ihned se ozval Radek. ,,Já odešel a Samo už mi nemůže poroučet." Usmál se.

Nevěděl jsem, jak odpovědět.

Když zůstanu, Abby si bude všímat jen Radka a mě bude taky považovat za zrádce, jako Matyho.

Když odejdu, nevim, co mi udělá Sam.

,,Dominik ak odídeš budem tvojou najhoršou nočnou môrou," začal mi vyhrožovat. Pak dodal: ,,A Abbygail bude moja."

Abbygail, hezký jméno...
Jo, mohlo mi dojít, že Abby je odvozený od Abbygail, ale já mam prostě pomalý myšlení.

Začala na něj křičet. ,,Tak za prvý- na to zapomeň! Za druhý- já jsem tady taky, jestli sis toho nebyl schopen všimnout! A za třetí- nejsem žádná věc, o který se rozhoduje, čí bude! Pokud to nechápeš, tak tvoje chyba!!"

S třísknutím dveří opustila třídu. Chtěl jsem za ní jít, ale ještě před tím, jsem udělal něco důležitějšího.

Asi půl minuty bylo ticho, poté jsem řekl svůj 'proslov'.

,,Samueli Miščíku, ty zpropadenej hajzle, Abbygail má ráda mě a já ji, takže i kdyby mě ráda neměla, tak jí jako její kamarád nedovolim bejt s tebou, i kdyby mě to mělo stát život. Nenechám její život zkazit tebou, ani nikým jiným, takže nevim jak Matyáš nebo Radek, ale oficiálně navždy odcházim z crew, nechci tě už nikdy vidět a zavazuju se, že Abbygail do konce svýho života neopustim a budu ji chránit před jakýmkoliv nebezpečím, i kdybych za to měl položit svůj život!"

Šel jsem ke dveřím, neřešil to, jak na mě civěla celá třída a jediný co jsem začal vnímat bylo to, že ve dveřích stála Emma, která si to zjevně natáčela. A usmívala se jak měs- ne, nebudu řikat 'jako měsíček na hnoji', prostě se usmívala. Mě do smíchu moc nebylo.

,,Dominiku jdeme, dělej! Za dvě minuty zvoní!" Řekla a vyšla rychlým krokem ze dveří. Vyběhl jsem za ní. ,,Kam?" Zajímal jsem se. ,,Za Abby."

•|Pohled Abby|•

Už jsem se chtěla zvednout a odejít, ale někdo sem přiběhl. ,,Abby!" Zvolala Emma veselým hlasem. Tak už se uráčila přijít... ,,Hm?" Otevřela moji kabinku. ,,Ahoj zlato, promiň, že jsem nepřišla dřív, ale tohle mě zdrželo." Sedla si vedle mě a pustila videoklip. Byla tam ta čtveřice a většina třídy, ale hlavně ti čtyři. Domča začal mluvit. ,,-propadenej hajzle,"

Po skončení jsem brečela jako želva a usmívala se. ,,Kde je?" Zeptala jsem se. ,,Přede dveřma," šeptla mi do ucha. Já to pochopila tak, že je přede dveřma na holčičáky, takže když jsem vylítla z kabinky, vrazila jsem do něj a pak ho objala. ,,Miluju tě tak dlouho..." řekla jsem, když mi stekla další slza. ,,Já tebe taky."

THE END!!

Ne, kecám, je tu jen konec kapitoly, na konec knihy si budete muset ještě pár kapitol počkat😘.