Poezie.

Holčička

Zabili jste ji
Tu malou holčičku
s rozbitými koleny
dlaněmi
ale šťastnou
Naivní holčičku
Věřící na pohádky
a šťastné konce
Teď je z ní jen holčička
s rozbitou hlavou
Na svět se už neusmívá
Barvy vyměnila za černou
a se slzami usíná
A probouzí se
a ví že pohádky neexistujou
Vymysleli je ti
co byli tak smutní
že chtěli udělat radost
možná sobě
možná tobě
možná že nikomu
A možná chtěli udělat radost všem
princům a princeznám z pohádek
aby alespoň oni byli šastní
A ta holčička je ráda
že není princeznou
protože pak by musela být šťastná
Ona ale nechce
Chce být smutná
naštvaná
veselá
ospalá
lidská
Prostě se chce cítit jako člověk
Jako někdo
kdo žije
I když ve tmě
Ale jí to tak vyhovuje