Are you my family? (Přepisuji)

Vlak do Bradavic

,,opravdu mě mrzí že s tebou nemůžeme zůstat na nádraží déle, Alespoň tu budeš mít Nymfadoru" pohladila po tváři Lyru hnědovlasá žena.

,,Mami" upozornila na své jméno starší z dcer. Matka na ní omluvně kývla a znovu se vrátila ke své mladší dceři.

,,Nezapomeň nám psát, všechno co se stane nám můžeš vždycky povědět" obě dcery nad tím protočily oči. ,,Na Vánoce se určitě uvidíme, ale předtím se oblíkej teple, aby si nebyla nemocná" usmívala se Androméda a snažila se upozornit svou mladší dceru na všechno co jen mohla.

,,Neboj se, není mi pět. Nějak to zvládnu. Hlavně se bojím že nebudu mít kamarády" zadívala se na špičky bot svých rodičů.

,,vždycky se někdo najde Lyr" usmál se na ní její otec a pohladil jí po vlasech které měla kvůli zvlastni příležitosti vlnité. Měla to tak ráda, vždy chtěla mít vlasy jako její máma, bohužel to nešlo na stálo. Malá blondýnka se usmála. ,,Strašně mě to mrzí zlato, ale už budeme muset jít. Moc si to tam užij, těch pár měsíců uteče jako voda" objal jí  nejdřív otec a pak matka.

,,Budete mi chybět" naposledy je objala, pak jim pouze zamávala když odcházeli směrem k autu.

,,Tak jdeme, než ti to ujede" vydaly se směrem k nástupišti 9 a ¾. Společně s vozíkem proběhly stěnou a před nimi se objevilo spousty rodičů a jejich dětí. Všude byl docela chaos a tak prostě propluly davem někam dozadu.

Pohled Lyry:

,,Tady ti mám dát ještě pár galeonů kdyby sis chtěla něco koupit ve vlaku, ale neměla by si se přejíst sladkostma. V Bradavicích se docela dobře vaří" podala mi Dora malou cinkající kapsičku. Hned jsem si jí zastrčila do bundy co jsem měla na sobě.

,,Mhmmm" zabručela jsem ,,Koho budu štvát když ty budeš tady" zamyslela jsem se a Nymfadora se zamračila.

,,No někoho si jistě najdeš. I přesto že mě tak štveš mi budeš chybět" rozcuchala mi trochu vlasy.

,,Notakkk! Mámě to trvalo hrozně dlouho udělat. Ta židle byla fakt nepříjemná, nenič mi to" ucukla jsem

,,Bla bla bla, no nic. Ty si tady nic nezapomeň, ani Meggie a už vůbec ne Hromohrad. Máma by byla naštvaná že nemáš sovu na dopis pro ní" na všechno jsem přikývla. Po chvilce loučení jsem popadla poslední zbývající kufr a vydala se I s Meggie do vlaku.

Procházela okolo kupé již plný několika málo studenty, dokud nezahlédla dvě známe tváře. Bez váhání otevřela dveře a úsměvem je posdravila. ,,Liso, Ann. Co vy tady?" Zavřela za sebou dveře od kupé a svůj kufr zvedla nahoru na držák. Posadila jsem se naproti holkám a Meggie se schoulila do klubíčka na můj klín.

,,Taky nám přišel dopis, stejně jako tobě" očividně. Byl tu někdo Koho znám, obě bydlely kousek od nás. Potkávala jsem je na hřišti, byly nerozlučný ale přesto byla každá jiná. Obě se dost často navzájem doplňovaly.

,,koukám, jsem ráda že je tu někdo koho znám. Bála jsem se že tu budu sama" usmála jsem se

,,ale nejsii, škoda že si nám to neřekla dřív. mohly jsme spolu jít nakupovat" holky byly fajn, ale bavily se jenom spolu, kdykoliv jsem šla s nima ven bylo to takový pátý kolo u vozu.

,,je tu ještě volno?" dveře od kupé se znovu otevřeli a dovnitř vešla černovlasá dívka. Držela v ruce minimálně pět knih, a okolo nohy se jí motala černá chlupatá kočka se zrzavýma pruhama všude možně. Meggie se otočila směrem ke dveřím a zaprskala, zvedla se a vyběhla kolem té holky pryč.

,,Ale nee..pardon" vyběhla jsem za ní ,,Meggie! Meg! Meggie!" snažila jsem se jí zavolat, ona ale neposlouchala. Vběhla do úplně  posledního kupé v tomhle vagonu. Snad tam nikdo není. Celá červená jsem doběhla do těch otevřených dveří. K mému nehezkému překvapení jsem tam viděla dva kluky. Blondáka a hnědovlasého kluka. ,,Umm..pardon ale před chvilkou sem vběhla moje kočka..kam zaběhla?" nervozně jsem si mnula prsty na rukou.

,,myslíš tuhle?" Meggie vykoukla z náruče hnědovlasého kluka který jí právě hladil.

,,Jo přesně tu, jak si to..? ona nikoho nenechává na sebe šáhnout" nechápavě jsem ho sledovala

,,Asi pozná co je dobrý" promluvil blonďatý z nich. Snažil se Meggie taky pohladit ale ona se nenechala. Hnědovlasý se začal smát.

,,Očividně" zasmála jsem se taky. ,,Děkuju za hlídaní" s úsměvem jsem si vzala Meggie k sobě. ,,Jsem Lyra mimochodem" stále s úsměvem přímo pro hnědovlasého.

On se také usmál. ,,Blaise, Blaise Zabini" ztočil pohled na blonďatého ,,A tohle je Draco Malfoy" zamávala jsem na něj.

,,Ráda jsem vás poznala, ale asi je na čase vrátit se zpátky za holkama" normální úsměv výstřídal trochu trapný úsměv a rychlí úprk.

               ___________________
    
Zbytek cesty už byl v pohodě. Nějak jsme si povídali, "ta holka která mi vyděsila kočku" se nakonec představila jako Maia Black. Moc se nezapojovala do konverzací, většinu cesty si četla různé knihy.

"Zachvilku tam budeme měly bychom se převléknout do hábitů.,, Řekla Lisa právě zatahující závěs na dveřích z kupé. Netrvalo dlouho a vlak zastavil na nádraží v Prasinkách.  Už odtud bylo vidět na hrad do kterého mířila naše další cesta. Byl to krásný výhled.