Prince [namjin] POZASTAVENO

6

,,Ne, tahkle ne," povzdychl si Namjoon, když Jin už po několikáté chytil luk moc vysoko. ,,Musíš ho chytit víc uprostřed." Jemně mu ruku posunul. Princ se pod jeho dotykem mírně začervenal. ,,A teď natáhneš tětivu." Namjoon držel Jinovu ruku a opatrně vedl jeho pohyby. ,,Zamíříš a vystřelíš." Seokjin pustil tětivu. Ozval se svištivý zvuk a šíp se zabodl do nedalekého stromu. ,,Vidíš, nic to není," řekl Namjoon. ,,Teď to zkus sám." ,,Sám?" Černovlásek přikývl a sledoval jak princ opakuje postup, tentokrát bez jeho pomoci. Když šíp jen těsně minul cíl Jin si povzdychl. ,,Nevadí skoro jsi se trefil zkus to znovu."
.
.
.
o 2 měsíce později
,,Myslíš, že bych se tam měl vrátit?" zeptal se Jin Namjoona. Za ty dva měsíce, co spolu strávili, se hodně sblížili. ,,Je to na tobě, ale pokud se tam rozhodneš se vrátit tak tě alespoň doprovodím," usmál se Namjoon. ,,Já nevím, nechce se mi tam, ale je pravda, že jsem budoucí král. Sice po tom nějak netoužím, ale pořád cítím nějakou povinnost. Ale nechci tě opustit." ,,Chápu tě a co se týče mě, se mnou si nelam hlavu," řekl Namjoon.

,,J-já se tam musím vrátit," sklopil Jin hlavu. Namjoon si ho přitáhl do pevného objetí. ,,Chápu tě, jsi princ, budoucí král. Je to tvoje povinnost. To že se tam vrátíš, ale neznamená, že se už nikdy neuvidíme." ,,Já vím. Hned jak budu moct, tak tě přijdu navštívit. Mě se jen tak nezbavíš. Pořád tě budu otravovat svojí přítomností," usmál se Jin. ,,Díky, že jsem tu mohl být s tebou, že jsi mě nevyhodil." Namjoon se jen pousmál. ,,Pojď, měli bysme jít. Ať ještě nezatmíme," pobídl Jina, aby ho následoval.
.
.
.
,,Tak jsme tady," vydechl Namjoon, když už stáli jen pár set metrů od hradu. ,,T-tak se asi už rozloučíme. Dojdu to sám. Asi by nebylo dobré, kdy jsi se tam potkal s otcem. Bude to takhle pro vás lepší, pro vás oba. Tak asi ahoj. Co nejdřív tě zase navštívím," řekl Jin, otočil se k Namjoonovi zády a pomalu vykročil směrem k hradu.

Po pár krocích ho však zastavil stisk. Namjoon ho jemně uchopil za ruku a přitáhl si ho k sobě. ,,Namjoone? Co to děláš," zeptal se překvapeně Jin. Černovlásek místo odpovědi spojil jejich rty v jemném polibku. Jin nejdříve překvapeně zamrkal, ale téměř hned se do polibku zapojil. V tu chvíli mu připadalo, že si jsou s Namjoonem souzeni. Připadalo mu, že jejich rty do sebe zapadají jako kousky skládačky. Jin chtěl už dlouho Namjoonovy rty ochutnat. Chtěl vědět jestli jsou přesně takové jako si je představoval. Teď když k tomu konečně došlo, připadal si jako ten nejšťastnější člověk na světě. Tiše se do polibku usmál.

Po chvíli byli nuceni se od sebe odtáhnout z důvodu nedostatku kyslíku. Namjoon pohladil jemně Jina po tváři. ,,Zítra za tebou zase přijdu. Po setmění tu na tebe budu čekat," řekl, otočil se a rychle zmizel v lese.
.
.
.
Jin zůstal stát na místě jako opatřený. Pomalu si sáhl na rty a široce se usmál. Právě měl pocit, že prožil nejkrásnější okamžik svého života. Byl rozhodnutý, že se sem druhého dne vrátí a znovu se setká s Namjoonem, s chlapcem, který mu ukradl jeho srdce.

Potom co se Namjoon od Jina odtáhl, zmizel co nejrychleji v lese. Tam, schovaný pod stínem stromů, si sedl na zem. Nervozita, kterou byl pár okamžiků zpátky naplněný ještě zcela neopadla, což způsobovalo jemný třes jeho rukou. Konečně se odvážil to udělat, po dvou měsících přemlouvání. Seokjin mu učaroval už při jejich prvním setkání. Ze začátku sám sebe přemlouval, že nic takového jako láska k princi pro něho není možné. Jenže postupem času svůj názor úplně změnil. Nyní si byl ve svých citech jistý. Snad proto se rozhodl Jina dnes políbit.

tak tu máme první kisseu v příběhu, nebyla to určitě poslední, doufám že to není moc uspěchané, btw blížíme se ke stovce přečtení děkuju moc za tak vysoké číslo❤❤