Unknown [H.S.]

22

A co mezitím dělal on?

Dvěma slovy: užíval si.

Oslavoval úspěchy za několik posledních týdnů.

Několik domů v Londýně má nyní na dveřích nové zámky a v trezoru méně a nebo ještě hůř žádné cennosti. VŠICHNI věděli, kdo za to může. Všichni věděli, kvůli komu se jim ztrácí věci a kvůli komu lidé přichází o končetiny, orgány a nebo (v tom horším případě) umírají.

Všechno měl na svědomí ON.

~

His P.O.V.

Po několika hodinách jsem si konečně sundal kuklu a prohrábl si vlasy, které se zkroutily do neposedných kudrlin.

Na stůl v kuchyni jsem z batohu vysypal dnešní úlovek.

"Bravo!" zajásal jsem nahlas, když jsem vše projel pohledem. Zhruba 30 řetízků a náhrdelníků, více jak 5 desítek prstýnků, přes 20 párů náušnic a v bankovkách určitě více jak deset tisíc!

Jo, jsem dobrej! Měl bych to jít někam oslavit.

Vyběhl jsem nahoru do pokoje a otevřel skříň. Vytáhl jsem černé skinny jeany, tmavě modrou kostkovanou košili a černou čepici (beanie) a šel se trochu zkulturnit.

~

"Čau kámo, co si dáš?" zeptal se mě Zayn - barman v mém oblíbeném podniku a zároveň jeden z mých nejlepších kamarádů.

"Dvojtou whiskey." objednal jsem si a usedl na barovou židličku.

Po minutce přede mnou přistála sklenička mnou zvoleného nápoje a já uchopil skleničku do ruky.

"Jak to dneska šlo?" zeptal se Zayn, utírajíc skleničky.

Usmál jsem se, když jsem si znovu v hlavě promítnul ty poklady na mém stole "Kurva dokonalý! Vybral jsem si takovou klidnější čtvrt a navíc všichni spali jako zabitý, takže dokonalý ty vole!"

"Doprdele, kámo. Ty jsi jinak dobrej." pogratuloval mi Zayn a já mu jen jednoduše poděkoval.

Až teď jsem si uvědomil, že jsem si docela dlouho nepsal s Rosie... Doufám, že na mě nebude nějak naštvaná. Jen sedm nepřečtených zpráv? Čekal bych víc, na holku.

Teď ještě vymyslet nějakou výmluvu.

~~~

Tak tady máte i něco málo s Harrym)