Nikdy...

Jsi nemehlo, Pottere

Do Prasinek jsem se celkem těšila. Ale že bych počítala s tím, čím jsem byla pověřená, to ani náhodou. Jestli to budu dělat pokaždé, tak se zblázním. Museli jsme vybírat povolení, protože Filch prý nemá čas. Archie nám řekl, ať se nějak domluvíme. Já a James vybíráme od třetího a čtvrtého ročníku, Ian a Sophi od pátého a šestého ročníku a Thomas od sedmého ročníku. Samozřejmě naší koleje, zbytek prefektů si vybíral od svojí koleje. Sarah nebylo dobře a tak to dneska vzdala. ,,Nuda" povzdechl si James a převzal si další povolení. ,,A myslíš, že mě to baví? Jsme prefekti Jamesi, je to naše povinnost" odvětila jsem. ,,Být prefekt je kromě té pracovny na prd" odfrkl si. ,,Víš, že tě ředitelka a Longbottom berou jako zdatného žáka. A taky to má fajn výhody. Třeba někoho seřvat" usmála jsem se na něj. ,,Jo, to jo" přitakal James.

,,Černý" trval si na svém Christopher. ,,To teda ne. Tmavě modrý" odporoval mu James. Já a Gerard jsme si chtěli koupit nový inkoust, proto jsme hned po příchodu do Prasinek zamířili k Džinovi v láhvi. Omyl byl nechat Jamese a Christophera vybrat barvu. Už jsme tu snad čtvrt hodiny a oni se pořád hádají. ,,Frede obdivuju tě, že s Christoperem dokážeš být. Já bych ho zabil" Gerard se otočil na Freda. ,,Někdy mě to štve" pronesl Fred. ,,Mám jich plné zuby" procedil Gerard. ,,Známe je pět let, já Jamese od narození, opravdu ti to přijde až teď?" nadzvedla jsem obočí. ,,Mám ten pocit už od prvního ročníku" ujistil mě Gerard. ,,Co budeme dělat?" zeptal se Fred. Dobrá otázka. ,,Aby nevyhrál ani jeden, vezmeme si jinou barvu. Becco, jsi dáma, výběr je na tobě" Gerard mi rukou pokynul, abych nějaký vybrala. Gerard a Fred byli vždycky ti největší slušňáci a James s Christoperem prasata. Na chvilku jsem se zamyslela. Na eseje inkoust máme, tohle je spíš inkoust na poznámky a na dopisy. Může to být jakákoli barva. ,,Růžová" vyhrkla jsem první barvu, kterou jsem uviděla. Gerard vzal dva růžové inkousty a vydal se je zaplatit. ,,Vezmu to i za tebe" nabídnul mi. ,,Notak neblázni. Já si to zaplatím sama" natáhla jsem se po inkoustu, ale Gerard mi uhnul. ,,Laskavost" mrkl na mě. ,,Gerarde-" začala jsem. ,,Nechci nic slyšet. Mohli by jste je zatím uklidnit" přerušil mě hned.

Během návštěvy Medového ráje jsme narazili na Sally, Taylor, Brigitte, Ruperta, Davida a Mitche. Šli jsme spolu ke Chroptící chýši, kde dělali James s Christoperem, Rupertem a Davidem hrozné kraviny. Podlézali plot, dávali si závody k Chroptící chýši a chvilku se i rvali. ,,Co se takhle prohodit? Vyhráváte jen protože hrajete famfrpál" pronesl Rupert. ,,Tak tím to není" odporoval mu Christopher. ,,Jestli ne, tak souhlas s výměnou" prohlásil David. ,,Jamese si klidně vem, ale Freda ti nedám" usmál se Christopher a políbil Freda. ,,Tohle nechápu. Jak se můžou hádat kvůli takovým kravinám?" nechápala Sally. ,,Nehádají se. Diskutují. To si zapamatuj. Když jsme jednou řekli, že se hádají, pohádali se s námi o tom, že diskutují a že s námi taky jenom diskutují" vysvětlila jsem, ikdyž jsem tomu taky moc nerozuměla. ,,Nedává to smysl" Brigitte pokroutila hlavou. Rupert skočil na záda Christopherovi a David Jamesovi. ,,Jsou mimo" povzdechl si Mitch. ,,Nechystají se udělat to, co si myslím, že se chystají udělat, že ne?" zeptala se Taylor. James s Christoperem se rozeběhli a o chvilku později se už James s Davidem váleli na zemi a Christopher s Rupertem se poroučeli k zemi hned po nich. Samozřejmě jsme se tomu všichni smáli. ,,Dalo se to čekat" poukázal Gerard. ,,To ano. Ovšem byla to velice dobrá podívaná" pousmála jsem se. ,,Moje záda" skuhral James. ,,Jsi v pohodě?" Fred Christophera okamžitě objal. ,,Pottere, jsi šílené nemehlo" protočila jsem oči. ,,Vím, říkáš mi to skoro pořád" zazubil se James. ,,Jestli se nevzpamatuješ, Garry nás všechny pozabíjí" utrousil Christopher. ,,Hrajeme až za dva nebo tři týdny, teď si to úplně nevybavuju. Uzdravím se ještě patnáctkrát, nic to není" mávl nad tím rukou James. ,,Prorval jsi si kalhoty. Teta Ginny tě pochválí" poukázal Fred. ,,To se nějak spraví" odfrkl si James.

S holkama jsme ráno po snídani byly v knihovně a půjčily jsme si pár knížek ke zkouškám. Chci se připravit hlavně na jasnovidectví, protože v něm věčně nedávám pozor, na dějiny, protože v nich občas spím, a na astronomii, protože tu nesnáším. V pokoji bylo absolutní ticho, což je u nás neobvyklé. ,,Mám toho dost. Takhle to bude často?" Sally zabouchla knihu a rozhlédla se po pokoji. ,,Píšeme zkoušky. Měly by jsme se připravit" pronesla Taylor. ,,To ticho mě žere. Jsme dost dobře naučené, bude nám stačit, když začneme před zkouškami. Tak dva měsíce. Becco, seš celý táta Remus, co se učení týče. Víš toho hodně. Brigitte, jsi chytrá od přírody a ty Taylor, učíš se každý den. Je to šílené. Co takhle číst tu knížku nahlas? Každý den jedna z nás přečte jednu kapitolu nahlas, ty ostatní si budou dělat poznámky a pak to nějak dáme dohromady společně. To ticho je hrozné" navrhla Sally. Taky mi to ticho vadí. ,,Souhlasím" kývla jsem a taky jsem zavřela knihu. ,,Začneme zítra a hlásím se jako dobrovolník. Co takhle kouzelnické šachy? Becco, dlouho jsi nehrála" usmála se Brigitte. ,,Fajn. Kdo se mnou?" zeptala jsem se. ,,Já. Chci odvetu za minule. Tentokrát tě porazím" mrkla na mě Taylor.