Nikdy...

Co jste provedli tentokrát?

Už je to tu zase. Konec října a příprava na ples. Merline, prosím ať netančím s Jamesem. Snažím se s ním trávit co nejmíň času osamotě, ikdyž moc se mi to nedaří. Jako by to bylo naschvál, mrzimorští prefekti nás poprosili, jestli by jsme za ně nevzali hlídku. Samozřejmě jsme ji za ně vzali, James se mnou celou dobu mluvil a já mu odpovídala tak dvěma slovy. Ikdyž to možná zaznamenal, nedal to na sobě znát. Sally to na mně poznala. ,,Nemusíš s ním tančit, když nechceš. A je to jen na chvíli. Nemusíš si ho hned brát" uklidňovala mě. ,,To vím. Ale že by se mi chtělo se říct nedá" pohledem jsem vyhledala Freda. ,,Ještě nevíš, jestli si pro tebe přijde" připomněla mi Sally a podívala se tam, kam já. Fred zvedl pohled od podlahy a podíval se na nás. Nechápavě se zamračil, ale pak mu to asi docvaklo. Sally hlavou trhla k Jamesovi, který mluvil s Christoperem a Gerardem. Fred se otočil na Christophera a něco mu pošeptal. Christopher mu něco namítnul, Fred ho políbil a Christopher nakonec kývl. ,,Budeš tančit s Fredem" usmála se Sally. ,,Tohle nebylo nutné" podívala jsem se na ni. ,,To teda bylo" mrkla na mě a potom a Freda.

Někdy si opravdu připadám, že moji přátelé jsou z jiného světa. Christopher se právě snažil levitující se kus housky trefit do Gerardovi pusy. Fred je nevěřícně sledoval a snídal u toho, James je ignoroval a já jsem je sledovala koutkem oka. Větší pozornost jsem věnovala své napůl snědené snídani. ,,Otevři tu pusu pořádně" napomenul Gerarda Christopher. ,,Na severu Anglie zemřelo při výbuchu domu šest kouzelníků. Za výbuch je zodpovědný mudla" přečetl James. Christopherovi ujela ruka a houska odletěla na druhý konec Velké síně, až ke stolu Zmijozelu. ,,No do prdele" zanadával Christopher a otočil se tam. ,,Pane Wilsone, co to má znamenat?" Snape od učitelského stolu přišel až k nám. Zmijozelové nadávali, přece jen se pořád nenávidíme. A teď se asi budeme nenávidět ještě víc. Citlivky. ,,Bylo to omylem, pane profesore. Omlouvám se" pronesl Christopher. Snape mu stejně nebude věřit. Nemá nás rád, to je všeobecně známo. ,,Opravdu?" Snape nás všechny přejel pohledem. Christopher přikývl. Přijde mi, že od té doby co spolu Fred s Christoperem chodí je má Snape ještě méně rád. Možná je to jen můj pocit, Fred nic neříkal a Christopher by se spíš svěřil Jamesovi. Gerard se podíval ke vchodu do Velké síně a nenápadně tam kývnul. Zřejmě jsem to viděla jen já, pohled jsem tedy přesunula tam. Mířil k nám Longbottom. ,,Nějaký problém, kolego?" zeptal se Snapea. Čekala jsem, že odpoví, že problém jsme všichni, ale nic takového neřekl. ,,Vy žáky své koleje určitě náležitě potrestáte" Snape se otočil a odešel zpět na své místo. ,,Co jste provedli tentokrát?" Longbottom se podíval na Jamese. U něj je jedna z největších pravděpodobností, že něco provedl. Druhá jsem já, pak Christopher, Fred a nakonec Gerard. ,,Ujela mi ruka a houska letěla až ke stolu Zmijozelu" odpověděl Longbottomovi Christopher. ,,Ať ti příště ta ruka neujede" přikázal Longbottom. Dřív mi přišel divný, ale teď se mi líbí.

Už půl hodiny jsme jen seděli a zírali na Goldsteina, který si něco mumlal. Ten člověk se mi ani trochu nelíbí. Letos máme obranu s Mrzimorem, který prostě mlčí a nic neřeší. V prvním ročníku jsme měli obranu se Zmijozelem, což byla učiněná katastrofa, pořád jsme se hádali a řvali na sebe, takže se ředitelka rozhodla, že stejnou chybu už neudělá, pak až do čtvrtého ročníku s Havraspárem a letos ji máme s Mrzimorem. Už jsem slyšela několik nebelvírských říkat, že si budou stěžovat rodičům. Asi to taky udělám. Máme se připravovat na zkoušky a místo toho tu většinu hodiny jen sedíme a zíráme. Jak může být tenhle člověk ředitel koleje nechápu. Rupert se zvedl, čehož si Goldstein ani nevšiml, protože nedával ani v nejmenším pozor. Přišel k naší lavici a zapřel se o ni, čímž vzbudil Jamese. ,,Podívej Blacková, seš prefektka. A ty taky Pottere. Řekněte Archiemu ať to řekne Longbottomovi, nebo to řekněte rovnou Longbottomovi. Chceme na obranu jiného učitele" oznámil. ,,Řekneme to Archiemu" kývnul James. Pochybuji, že s tím někdo něco udělá. ,,Ty tam, sedni si na své místo. Otevřete si učebnice na straně padesát. Přečtěte si ji" promluvil Goldstein. Rupert pokroutil hlavou a šel si sednout na své místo. Tohohle chlapa oficiálně nenávidím.

,,Táta mi psal, že na Vánoce možná dostanu ten nový Nimbus 2013. Když na mě nebudou stížnosti. Mám v plánu sekat latinu" básnil Thomas. Jo, nový Nimbus 2013. Táta Sirius mi psal a zmínil se o něm. Ikdyž o to nestojím, vždycky mi kupuje nejnovější koště, od doby co hraju famfrpál. Já a James máme to nejlepší koště v našem týmu, Nimbus 2012. James je na něj náležitě pyšný a až uvidí nové koště pod stromečkem jako dárek od tátů, bude skákat radostí. Táta po mně chtěl, abych mu už teď napsala, co má shánět na Vánoce pro Potterovi a Weasleyovi. ,,Tak začneme. Blacková, jsi tu s námi?" ozval se Garry. ,,Jo. Ne. Co jsi říkal?" lehce jsem se na něj usmála. Ani jsem si nevšimla, že Garry už mluví a já jsem se zamyslela až na takovou dobu. ,,Poslední dobou jsi mimo pořád. Ať ti to řeknou kamarádi. Finnigane, už zmlkni" zavrčel Garry. ,,No páni, ten má náladu" prohodil Thomas. ,,Být tebou, jsem ticho. Dnes se vrhnul na jednoho zmijozela, který si stěžoval na to, že je Garry nabroušený" poradil mu Christopher. Špatná nálada, to je u Garryho méně obvyklé. Thomas si odfrkl, nasedl na koště a vyletěl do vzduchu.

Když jsem vešla do pokoje, zůstala jsem stát ve dveřích s vykulenýma očima. Náš pokoj byl vzhůru nohama, na zemi se válelo snad úplně všechno. ,,Co se tu u Merlina stalo?" vydechla jsem zaraženě. Sally vyběhla z koupelny a okamžitě se vydala ke mně. ,,Sedni si na momentík" Sally mě dovedla k mojí posteli a posadila mě na ni. ,,Ptala jsem se všech. Nikdo jí neviděl, nikde není" do pokoje vtrhla Brigitte a když mě uviděla, zarazila se. ,,Ahoj" usmála se na mě. Tohle teda ne. Co se sakra děje? ,,Kde je Taylor? Kdo nikde není? Proč je tu takový bordel?" vysypala jsem ze sebe a vstala jsem. Brigitte si skousla spodní ret a podívala se na Sally. ,,Taylor má sbor a bordel je tu kvůli něčemu, co jsme hledali. Měla by jsi se posadit, Becco" začala opatrně Sally. ,,Řekni mi to" pobídla jsem ji. Vřelo to ve mně asi tak, jako v Garrym, když na něj Thomas po tréninku omylem odrazil potlouk. Vážně by mě zajímalo, co hledají. ,,No, jak jsi ráno byla trochu rozpačitá, asi jsi nechala otevřenou klec a my jsme si toho nevšimly, odešly jsme z pokoje a asi jsme nechaly pootevřené dveře a Iris se prostě sebrala a asi utekla. Hledaly jsme ji s Brigitte všude, jen co jsme na to přišly, ale ona nikde není. Matně si vzpomínám, že jsem možná nechala otevřené okno. Možná ji ale ještě někde najdeme" dostala ze sebe Sally a celou dobu si hrála s prsty. Iris utekla. To ne, tohle není pravda. Je to hloupý vtip. Bleskově jsem se vydala za okenní závěs, kde bývá. Klec byla otevřená dokořán a byla prázdná. ,,Ne" po tváři mi začaly téct slzy a padla jsem na kolena. Je to moje chyba. Kdybych nebyla tak strašně mimo, zavřela bych jí klec a zkontrolovala bych ji jako vždy. Měla jsem ji deset let, dostala jsem ji k narozeninám. U Merlina, já jsem tak hloupá. ,,Tohle by se mohlo stát každému, Becco" snažila se mě uklidnit Sally a dala mi ruku na rameno. ,,Třeba se ještě najde" přidala se k ní Brigitte. ,,Nenajde. Co teď bez ní budu dělat?" setřela jsem si slzy, které se mi ale stejně pořád kutálely po tvářích a otočila jsem se na ty dvě. Není to konec světa. Určitě nejsi první ani poslední, komu utekl mazlíček. Za chvilku to bude dobré" pousmála se na mě Brigitte. Kéž bych jí to mohla oplatit. Je to jen moje vina. ,,Uklidni se. Jdi se opláchnout a spát, uleví se ti" poradila mi Sally. Asi má pravdu. Ale nevím, jestli se mi podaří usnout.