Poznala jsem člověka a v mžiku jsem se do něj zamilovala. Začali jsme se poznávat a já se zamilovávala víc a víc a přitom mě to tak bolelo. Pokaždé co jsem ho viděla jsem mu chtěla skočit do náruče, chtěla jsem ho políbit a říct mu, jak moc pro mě znamená. Ale strach byl větší. Koukal mi hluboko do očí, jako by chtěl se podívat hluboko do mé duše. Pokaždé, co se na mě podíval, svými krásnýma hnědýma očima se mi podlamovala kolena.
Každý den jsem se ptala sama sebe jestli to má naději, naději bojovat. A já si řekla, že ano, protože sem si myslela, že když o něj budu bojovat bude vědět jak moc o něj stojím!
To co k němu cítím jsem nikdy nepoznala. Ale připadá mi, že milovat jeho je hřích. Neustále mi tečou slzy po tvářích. Mám představivost jaké by to asi bylo, kdybychom byli spolu. Chtěla jsem být jeho snem, jeho touhou, jeho láskou. Chtěla bych cítit jeho rty na mým. Ležet mu na hrudi a poslouchat tlukot jeho srdce. V mém srdci se zrodila nová láska, která mě pohlcuje. Vzpomínám na noci strávené s ním. V takových chvílích jsem nejšťastnější a přeji si, aby se zastavil čas. Mám ho ve svých snech, představách, ale teď je to jediné co můžu mít.
Nedokážu bojovat proti lásce, kterou k němu cítím. Je tak silná. Chtěla bych to zastavit. Moje hlava to všechno chápe, ale srdce bohužel ne.
ČTEŠ
INCEST (FF M&M&Emma)
FanfictionX DOKONČENO X Co když se 16ti letá Emma Gunnarsen zamiluje do jednoho ze svých slavných bratrů? Co když jí, ten dotyčný, bude její city opětovat? A co když ne? Co když její silná a hluboká láska, k dané osobě, bude tak neovladatelná, že bude muset o...
