Nameless Ranger

1.

Mé jméno je John, John Hallo.
Pocházím z daleké vesničky, nikdo už pomalu nezná její jméno, nebo to kde se nachází.
Pocházím z chudé rodiny, no tedy ne tak úplně. Měli jsme na vše, co jsme potřebovali k tomu abychom přežili, to je podle mého největší bohatství, mít jeden druhého.
Jak říkávala moje matka, "Peníze byly, jsou a budou, jen mi nebudeme."
Byly jsme v rodině celkem čtyři. Já, sestra Jenny a nejmladší bratr Henry.
Matka na nás byla sama, neboť otec padl ve válce o korunu.
Pak jsem tam byl já, nejstarší ze sourozenců, mladší sestra i když jen o rok, a nakonec nejmladší bratr.
Bylo mi tehdy sedmnáct, sestře šestnáct a nejmladšímu bylo dvanáct.
Byl to takový ten typ, který se rychle dostane do problémů.

Byl jsem nejstarší a proto jsem i dosti pomáhal Matce s prací a vším možným na co byla potřeba chlapská ruka. Sestra taky pomáhala, ale spíše jí více zajímali okolní kluci, prostě klasická holka.
Bohužel však nejvíc problémů dělal nejmladší bratr. Furt přicházel s brekem, nebo nějakými modřinami, i dokonce s tržnými ranami.
Jednou takhle přišel s tržnou ranou na ruce, od bláta a celý pomlácený
"Henry, co jsi sakra zase dělal ??" řekla Matka, která se napřímila od práce na poli a šla pomalu za ním aby ho objala a podívala se mu na tu ránu.
Já se jen opřel o motiku a koukal na něj, kroutíc nevěřícně hlavou, že už se zase dostal do nějakého maléru
Henry jen uhnul pohledem a zkoušel hrát hrdinu, i když to muselo pěkně bolet
"Nic mami, jen jsme si s klukama hráli" odseknul a matce se to nelíbilo tak ho lehce vzala za ramena a starostlivě mu koukla do očí 
"Už zase s Jackem a tou jeho bandou ?? Vždyť jsem ti říkala ať se od nich držíš dál ... je to jen banda chuligánů ..." byla lehce naštvaná ale chápal jsem jí, i mě se nelíbilo s kým se stýkal, ale bylo mi to jedno, dokud sem ho nenašel v bezvědomí, se zlomenou rukou.
Ten den si pamatuju do dnes, Bylo pozdní odpoledne a už se stmívalo, matka i já jsem hledali Henryho venku, ona strachy bez sebe a já měl nervy a říkal jsem si že až ho uvidím tak ho seřežu.
Šel jsem až na kraj lesa, kde jsem uviděl v trávě ležet siluetu osoby. ihned jsem k tomu přiběhnul a našel ho ležet v trávě, celého pomláceného a od krve. Zalil mě hněv a i strach o něj, ihned jsem ho prohlídnul a uviděl že má zlomenou ruku na dvakrát nejméně.
Vzal jsem ho do náruče a okamžitě jsem šel zpátky do domu.
"Matko!" zvolal jsem a měl jsem na krajíčku a myslel jsem že se rozbrečím.
"Matko! pomoc!" zvolal jsem znovu už s roztřeseným hlasem. Okamžitě ke mě přiběhla a jen se zalekla a okamžitě jí oči zalili slzy 
"Panebože, Henry ...!" zvolala a pomohla mi ho donést do domu.
Jenny se jen otočila "Tak kde by ... l" zastavila se v řeči, když viděla jak ho nesu a okamžitě ze stolu shodila všechny věci a uvolnila mi místo, abych ho mohl položit, což jsem i udělal.

Ihned jsem ho položil na stůl a narovnal ho tak aby ležel v klidu a ihned jsem ucítil matčinu ruku, která mě odtáhla od něj a šla k němu a s brekem a starostí ho prohlížela, i Jenny brečela a koukala na něj s rukou přes pusu.
Chvilku jsem jen nemluvně a ztuhle stál na místě, ale bylo mi jasné kdo tohle udělal ... dnes odpoledne byl s Jackem a jeho bandou ... tohle už je moc.
Bylo mi jasné že jím musím za tohle udělit lekci ...
Zatímco Matka s Jenny koukali na Henryho a snažili se mu nějak pomoct, tak já jsem si vše urovnal v hlavě a věděl svůj cíl.
Pomalu jsem se rozešel k svému pokoji a z pod postele vytáhl hnědozelený plášť a luk po tátovi, byl tam i toulec šípů, který jsem také vzal.
Jenny mezitím šla pro vodu aby omyli Henryho a mohli ho ošetřit, bohužel mě zahlédla v pokoji a zastavila se u mne
"Johne co chceš jako dělat ?? To teď chceš jít ven ??" 
promluvila na mě se vzlykáním a pohlédla na mne.
"Jenny, tohle mu udělal Jack a jeho banda ... musí dostat lekci ..."
řekl jsem a v hlasu jsem měl vztek i smutekm otočil jsem se na ní a pohlédl jí do očí.
"Nemůžeš teďka ven, Henry tě potřebuje ... nepotřebujem další krev ..." řekla a šla ke mně a vzala ten luk do ruky.
"Johne, mi tě potřebujeme"
pronesla se slzama v očích ale chápala proč to chci udělat, jedna její část chtěla abych to udělal, ale druhá chtěla abych se postaral o bratra

Její slova jsem chápal, ale vztek byl větší, sebral jsem zpátky ten luk z jejích rukou a beze slova šel ke dveřím
Jenny se hned otočila a jen řekla prosebně "Johne bud prosím opatrnej" se slzama v očích šla zpět k Matce.
"Promin mi Matko, ale dostanou lekci, to ti slibuju" řekl jsem to i když jsem věděl že mě neposlouchá a spíše se zajímá o Henryho.
Vyšel jsem proto ze dveří a nasadil si kápi.