Laila - Rebelka z Ferusoonu...

Kapitola Desátá - Proniknutí...

Šla jsem přes les.Hal mi byl v patách a za sebou táhl koně.Já šla rychlým krokem a na tváři vražedný výraz.Nenáviděla jsem ji za to co provedla.A teď už chápu proč to všechno.Zabila tetičku,protože chtěla být na trůnu.A teď chce zabít mě protože jsem jedinou její dědičkou.Fajn.Jestli chce boj,bude ho mít.

"Počkej,nemůžeš jen tak vtrhnout na hrad a zaútočit".

"Ale mohu mám jednu tajnou chodbu".Řekla jsem a šla dál.

Přišli jsme k potoku.

"Koně nech zde,potřebovat ho nebudeš".Řekla jsem a šla podél potoka.Hal šel těsně za mnou a já začla o něm přemýšlet.Červená kožená bunda,ty samé kožené kalhoty.Na hlavě strniště a vous.Ten vous mu ale slušel.Dělal ho starším.Vytáhla jsem luk a zasadila šíp.Střelila jsem zámek a kopla do mříží.Zarezlé,a bodejť ne.Dlouho jsem tu nešla.

"Pojď,za mnou".Řekla jsem.

"Takže,jak to chceš,všechno provést?"Zeptal se mě.

"No,jak.Zabít mou matku a naschledanou".

"Aha,ale víš že na to budeš všechno sama že ano?"

"Nejsem na to sama mám přece tebe".

"Do čeho jsem se to zas namočil".Zašeptal.

"No ták Hale nebuď takový posera".

"Já a posera?To jsi přehnala.Nebavka".Sedl si založil ruce a zavřela oči a dělal uraženého.

Přišla jsem k němu a podívala se na něj.Něco mi říkalo ať okusím jeho rty.Myšlenku jsem zavrhla a bouchla ho pěstí do ramene.

"Neděl urážlivého a pojď".Řekla jsem a pokračovala dál.

"Tak jo".Našpulil rty a já se zasmála.

Vykopla jsem mříž a šla dál.Vylezli jsme u zbrojnice.Tak jo nejblíž je kuchyně,tak se tam skusíme propašovat.

"Hale půjdeme do kuchyně,až řeknu teď poběžíme do kuchyně".Přikývl.

"Teď".řekla jsem a úspěšně jsme se dostali do kuchyně.Šli jsme dál a došli na chodbu,hradu.Zabočila jsem vlevo a vstoupila do komnaty.Moje komnata.Byla jiná.Všude to tu bylo zničené.Šla jsem a viděla postel ,která byla rozbořená.Před očima se mi objevily chvíle co jsem na té posteli prováděla.Styděla jsem se za sebe.Zatřásla jsem hlavou a šla dál.Otočila jsem se a podívala na Hala.

"Hale,jestli nechceš jít se mnou nemusíš.I když vím že je to sebevražda,ale co přežila jsem snad už všechno".

Šla jsem,ale chytil mě za ruku  a pohladil mi po ní.Páni kde je ten starý prin Hal,který mě chtěl jen kvůli mé postavě?

"Já s tebou chci jít".Řekl a usmál se.

"Na to že jsme se dostali tak daleko,ukončíme to".

Kývla jsem a šli jsme do místnosti ,která o všem rozhodne.O mém životě a osudu.Do velké síně....

Vote a koment potěší a děkuji že čtete tenhle příběh... :)