Po měsíci biflování ji čekaly zkoušky. Zvládla je na dvojku, což nebylo podle jejích představ. Ale zvládla to a to je hlavní. Doma si s úlevou oddechla a lehla do postele. Všechny studenty teď čekají týdenní prázdniny. Většina dětí někam jede s rodinou, budou s přáteli a hlavně zapomenou na učení. Ne Tris, ta plánuje naučit se psychologii, vypracovat seminárku do dějepisu a pak si možná trošku konečně odpočinout.
Vtom někdo zaklepal na dveře. Asi matka. Tris na ni neměla náladu ale přesto zavolala slabé "dále" a otočila se čelem ke zdi.
"Tris, jsem ráda, že jsi zkoušky zvládla. Konečně si pořádně odpočineš a nebudeš tolik ve stresu."
"Jo jasně, mami. Jenže prázdniny nejsou od toho, abychom si odpočinuli. Prázdniny jsou od toho, abychom měli čas naučit se vše, co se po nás chce."
"Na to zapomeň. Týden se nebudeš učit, dohlédnu na tebe. A teď se nachystej, jedeme k psychiatrovi, zapomnělas?" matka Tris pohladila a odešla z pokoje.
A sakra! Vždyť jsem neměla ani jednu tabletu. Můžu to vyhodit do koše, však se nic nestane. Ale tam to najde matka a budu mít průšvih. Rychle vstala z postele, vytáhla krabičku léků a vypočítala, kolik jich asi měla za ten měsíc sníst.
