The words of Hope / BTS

~ 2 ~

Abych pravdu řekl, Tae se mi zdál na první pohled jako arogantní a namyšlenej kluk, ale nebylo to tak. Každej nemusí bejt takovej, jakej vypadá. Když skončila hodina a byla kratší přestávka, rozhodl jsem se jít na záchod. Prošel jsem chodbou a když jsem otevřel dveře, v rohu místnosti stála parta kluků.
*abych to upřesnil, každý má určitě na škole ty nechutný hovada, co šikanují mladší.
- Ti se hned otočili a zpozorovali mě. V ten moment jsem jen polknul a měl jsem v plánu jít pryč, ale jeden z nich mě chytil za mikinu a škubl semnou blíž k nim. Pohled jsem sklopil k zemi a radši jsem ani nepřemýšlel, co udělají. "Máš nějaký prachy?" Řekl hrubým hlasem jeden z nich. Nevěděl jsem, jak zareagovat a tak jsem jen odsekl: "I kdybych měl, nic vám nedám. " Jeden z nich už se chystal zasáhnout, ale najednou se otevřely dveře a v nich stál Tae. Když uviděl, jak mě jeden debil z té party drží za mikinu, hned k nim přišel. "Co si o sobě jako myslíte? Obtěžovat tady mladší." a postrčil ho o kus dál. Vypadalo to, jako by se blížilo ke rvačce, ale hned, jak to Tae udělal mě chytil za ruku a odtáhl mě pryč. "Děkuju", odpověděl jsme zdvořile, když jsme stáli na chodbě. "Kdyby si tam nepřišel, bůhví co by se stalo. Nechápu, jak se takhle můžou chovat." Tae se mi podíval do očí a pak se ještě otočil směrem ke dveřím od záchodů. "Heleď, neřeš to. Asi bude lepší, když se budeš držet dál. Byla opravdu náhoda, že jsem tam šel. Ale jsem rád, že se ti nic nestalo." Oplatil jsem mu pohled do jeho očí. Byly nádherné. "Fakt děkuju.." odpověděl jsem znovu to stejné a vydal jsem se chodbou do třídy. Když jsem tam přišel, posadil jsem se a vzal si do ruky telefon a využil té chvíle, kdy vyučující nebyl poblíž. "Je všechno v pohodě?" ozvalo se najednou za mými zády. Otočil jsem se a uviděl Jimina. Nikdy předtím jsme se nebavili, ale jak přišel Tae, ti dva si rozuměli. "Ale jo, asi jo.", málem jsem to ze sebe vykoktal. "Tak to je dobře, hlavně na sebe dávej bacha. Tae mi všechno řekl." Odvětil. Já na něj zůstal jenom koukat a tiše jsem si pro sebe řekl "Aha.." Potom jsem se otočil a zase si všímal telefonu a toho, co je v něm.
Nějak mi to nedalo a nenápadně jsem se po-otočil, jestli náhodou Tae není poblíž. Když jsem ho uviděl sedět v lavici, upřeně jsem na něj koukal. Prohlížel jsem si každý jeho detail. Pak mě ale přerušila myšlenka: *Co to s tebou sakra je?* a uvědomil jsem si, co dělám. *Vždyť je to kluk, nebudu na něj tak blbě čumět. * Zamyslel jsem se sám nad sebou.

*po nějaké době

Před koncem poslední hodiny jsem si sbalil věci a vyčkával. Když zazvonilo, sebral jsem se a rozběhl se po schodech směrem ke skříňkám. Hodil jsem si nějaké učení na poličku a pak jsem vyrazil směrem domů. Cestou jsem šel s Yoongim, jelikož bydlí kousek ode mě. Doma jsem si celý vyřízený lehl do postele a začal přemýšlet. Měl jsem strašně zvláštní pocit ohledně Taeho a svého chování vůči němu. Jak jsem tak přemýšlel, pomalu jsem si ani neuvědomoval svůj stav a začaly se mi zavírat oči.

snad se další část líbí. úplně jsem se dostala do svých představ, ale je to hrozně složitý takhle něco napsat, aby to bylo fakt dobrý a dávalo to dohromady ten děj :dd