3.

85 2 14
                                    

🍹🍹🍹🍹/5
Míša x Jíra

Už jsou to čtyři z pěti. Byli jste varováni. Čtěte na vlastní nebezpečí.
(Neobsahuje korekci, možný výskyt chyb)

Konečně poslední den školy. Zase jsem zaspala, takže jsme se rychle nasoukala do šatů a udělala ty další raní kraviny a utíkala na vlak.

„Dobrý den. Jízdenku prosím."
„Co? Jo, jžš pardon. Dobrý den. Ehhhh.... tady."

Sakra. Zase jsem se zamyslela nad Jírou a nedávala pozor. Konečně vlak dojel do xxxxxxxxx. Naposled za osmý ročník jsem vstoupila do školy. Hmmm, co asi bude mít Jíra na sobě.

„Čau Míšo."
„Co? Jo, čau Lucko."

Už zase. Měla bych s tím začít něco dělat.

:
:
:

Vízo mám konečně za sebou a můžu jít domů. Mám významenání a ikdyž to nejsou samé jedničky tak jsem šťastná.
Učitelka ještě něco chtěla od Lucky. Vyrazila jsem tedy napřed.

„Hej! Hej, Míšo tak počkej přece!"
„Cože? Co potřebuješ Zuzko?"
„Zapoměla jsi si ve třídě telefon."
„Ne, vždyť ho mám... v kapse... Do háje!"
„Tak pojď než tam učitelka zamkne."

Rychle jsem šla za Zuzkou zpátky do třídy. Učitelka už tam nebyla, tak jsem rychle vešla do třídy.
Proč byl vevnitř Jíra?

Než jsme se nadála ozvalo se zabouchnutí dveří a cvaknutí zámku. Cože?
Zabrala jsem za kliku a samozřejmě, že bylo zamčeno.

„Do háje! Zuzko otevři!"
„Tak nás tady zamkla oba co?"
„Co ty tady děláš Jíro?"
„Pokud ti taky ukradla telefon, nakecala ti, že ho máš ve třídě a zamkla tě tady... tak jsme na tom stejně."
„Sakra. Takhle nestihnu vlak."

Naštvaně jsem kopla do dveří. Z pod nich vyjel papírek.

Neboj Míšo, všechno je zařízené. Máte dvě hodiny tak si to užijte ;).
Zuzka

Ps: Telefony mám u sebe.

„To si snad dělá srandu!"
„Co se stalo?"
„Na přečti si to."
„To zní přesně jako ona. Proč by to sakra dělala?"
„Nooo..."

Sakra. Jestli mu to teď řeknu tak tu budem buď sedět dvě hodiny v trapným tichu nebo... ta druhá záhadná možnost kdy by mé city opětoval.

„Ona nás chce dát dohromady."

Rozhodla jsme se jen pro poloviční pravdu.

„Proč by to dělala?"
„Ehm.."
„Neříkej mi, že ty..."

Nervózně jsme se zasmála. Tohle je v háji.

„Tak to je fakt povedený."

Zasmál se Jíra. Seskočil z lavice na které jsme spolu seděli. Radši jsme se taky zvedla. Jíra mě chytil za ramena a dlouze se mi zadíval do očí.
A pak mě políbil!

Já se tady líbám se svým crushem!

:
:
:

Po dvou hodinách, které uběhli strašně rychle, líbání a povídání jsme se dokonce rozhodli, že spolu začneme chodit.

„Ťuky ťuk. Jdu dovnitř vy dvě hrdličky."

Zuzka odemkla dveře. Za ní stal Mikuláš a Lucka... se třemi cucfleky!?

„Tak pojďte než zavřou školu."

Poňoukla nás Zuzka a všech pět se nás vydalo ven. Tohle byl skvělí poslední den.

:
:
:

Dva měsíce prázdnin uběhli jako voda. S Jírou jsme se bohužel potkali jen jednou, ale stálo to za to, protože jsme šlo do zoo na rande.

Lucka odešla od nás ze školy, a i když tvrdí, že s Mikulášem nic nemá já jí nevěřím.

Dojdu na náměstí, kde akorát Zuzka nabádá rodiče, aby přešli o kus dál od svých dětí. Je tady celá škola.

:
:
:

Všechno hrozně rychle uběhlo. Už skoro čtyři měsíce chodíme do školy a s Jírou jsme na sebe vůbec neměli čas. Navíc se blíží Vánoce.

„Tak co Míšo? Jak to jde s Jírou?"
„Ehhh... nooo... moc jsme na sebe zatím neměli čas."
„Takže spolu chodíte už půl roku a žádný progres?"
„Ne?" Nervózně jsem se ošila. To už je to vážně půl roku?
„Neboj. To se spraví." Řekla Zuzka a mrkla na mě.

:
:
:

Konec školy v pátek. Jeden z nejlepších pocitů.

„Míšo, Jíro máte službu, tak zalijte kytky a smažte tabuli."

Výjimečně jsme končili v naší třídě kvůli podivnému přeskupení hodin. Začala jsem zalévat kytky a Jíra mazat tabuli, když se ozval známí klíč ve dveřích. Jíra zabral za kliku a opravdu jsme tu byli zase zamčení.

„Ve tři čtvrtě na tři jsem zpátky ať stíháš vlak na herecký kurz Míšo. Užijte si to."

Ozval se za dveřmi známí hlas Zuzky.

„Míšo?" Jíra se na mě nedůvěřivě podíval a přišel blíž.
„Co je?"
„Ty o tomhle něco víš?"
„Ne. Jenom jsem jí možná naznačila, že jsme na sebe neměli moc čas."
„Míšo?" Tentokrát už stál jen kousek ode mě a já narazila na parapet.
„Víš, že už nám je oběma patnáct?"
„A...ano."
„Nechci tě do ničeho tlačit. A vím, že jsme ve třídě. Ale co takhle náš vztah o trochu posunout?"

Celá jsem zrudla nad tou představou.
„D-dobře." Potichu jsme vydechla.

Jíra mě začal líbat na krku. Jeho ruce brzo nalezli cestu pod moje tričko. Studenými prsty se mě dotýkal na holé kůži a já začala dělat to stejné. Brzo byli oba dva vrchní kusy oblečení na zemi. Jíra mě vysadil na učitelský stůl. Jeho vlhké polibky pokračovali níže po mém hrudní.
Chtěl mi rozepnout podprsenku, ale v tom jsem mu zabránila lehkým plácnutím přes ruku. Sice vypadal smutně, ale to jsem mu hodlala vynahradit.

Seskočila jsem ze stolu a prohodila jsem naše pozice, takže se boky opíral o stůl. Začala jsem opečovávat jeho hříšníky svými rty mezitím, co moje ruce začali rozepínat jeho kalhoty.
Jednou rukou jsem zajela přes podbříšek až do jeho spodního prádla. S potěšením jsem zjistila, že není bez reakce.

Po chvíli mého prosté pohybu rukou jsem si pomalu klekla před něj, ruku nechávajíc na stejném místě. Vyndala jsem jeho chloubu ven pořádně ven z boxerek a vzala ji do úst.

:
:
:

Zuzka se vrátila ve slíbený čas. Naštěstí už bylo po všem.

:
:
:

Od té doby se náš vztah s Jírou vyvíjí jen k lepšímu.

I ship itKde žijí příběhy. Začni objevovat