Hacker & Criminal

Chapter thirteen

Louis se nehnul z místa, stále sledoval dva muže a jejich činy. Chtěl zjistit odpovědi na nevyřčené otázky. Oba ale mezi sebou pouze šeptali, a tak bylo pro Louise nemožné zaslechnout více než půl slova. Najednou se ale menší z nich zastavil v půlce věty a podíval se do kamery. V Louisovi hrklo, musel si všimnout, že je zapnutá. Něco opět pošeptal L otci a odněkud vytáhl neprůhlednou lepící pásku. A s její pomocí odřízl Louise od zdroje obrazu. "Sakra!" Zanadával si a zaklapl notebook. Alespoň jedna dobrá zpráva tady ale byla. Otec se zdál být v pořádku. Možná je to jen nový kolega a zapomněl si uniformu. Uklidňoval sám sebe Louis
Uplynulo pár minut a Louis začal opět pracovat na případu N. Jenže nyní nastal velký problém. Jeho otec měl Jackovu složku otevřenou v počítači. Což znamená, že ji určitě četl a ví co za spisy tam je. Kdyby akci provedl teď, bylo by to více než podezřelé. Takže by plán nevyšel. A v tu chvíli se Louis začal bát o svůj život ještě víc. Jestliže uposlechne rozkazy. ale Joon se nedostane z vězení, zajisté ho zabijí. Avšak stejný scénář jej čeká i když rozkazy nesplní...
Nervózně pochodoval po pokoji ve snaze přimět svůj mozek pokračovat, ale ten si vzal asi dovolenou, tudíž nic.
     "Teď nic nevymyslím, musím se uklidnit." Šeptl do prázdná pokoje znovu otevírajíc notebook. Vzpoměl si, že má v mobilu vyfocené něčí SPZ a dohledání jejího držitele není nic co by Louisovi zabralo více než obyčejný úkol z matiky.
   "No do prdele..." vypustil z pusy aniž by si to uvědomil. SPZ patřilo stejnému muži, jenž nyní mluvil s jeho otcem. Na jednu stranu si ale oddechl. Asi jsem se v něm mýlil. Asi je to opravdu jen další z jeho kolegů a táta ho jen požádal aby mu přinesl notebook.
'Pořad mám ale větší problém. N' klid netrval dlouho a Lou začal opět vyšilovat. Tak moc potřeboval získat více času. Avšak neměl jak. Rozkazy zněly jasně a on se proto právě držel za hlavu ve snaze z ní dostat nějaký užitečný plán.
     Přemýšlením strávil tolik času, že se za okny již stmývalo, a toho že je tak pozdě jsi všiml jen díky svého kručícího břicha, jež se požadovalo pozornosti.
   Po menší večeři, což bylo jeho první jídlo dne, se vrátil do pokoje s plánem alespoň zbavit Joona viny. Snad se s tím spokojí a nechají jej žít.
    Celou akci provedl z dálky řízeného policejního služebního počítače. Tudíž veškerá vina ze straceného důkazového materiálu nyní padala na náhodného policistu, jenž vlastnil onen počítač. Byl to dobrý a promyšlený plán, nikdo nemohl zjistit, že to ve skutečnosti byl Louis. Teď nezbývalo než čekat na zpětnou reakci Namjoonových lidí...
A že dlouho čekat nemusel. Ani ne do pěti minut mu přišla sms s adresou, kde na něj již čekají. Neměl na výběr. Kdyby nepřišel, stejně by jej nějak dostali a on nechtěl už víc riskovat. Proto na sebe navlékl první tričko, mikinu a kalhoty, jež byly poblíž a vydal se na cestu. Jako místo srazu byla vybrána vcelku normálně vypadající kavárna. Jediné co Louise na místě znepokojivalo bylo, že se učitě nenacházéla na Harryho území.
Hluboce se nadechl a vešel dobnitř. Dobrá zpráva, je zde okolo deseti lidí. Kdyby jej chtěli zavraždit zde, někdo by si toho určitě všiml. Uklidnil se alespoň trochu. Ikdyž se již nyní viděl mrtvý v nějaké zapadlé uličce.
Hledat své dnešní společníky dlouho nemusel. Jejich obličeje si pamatoval až moc dobře. Pomalu ve snaze se netřást se přibližoval ke stolu.
"Posaď se." Promluvil nejmlaději vypadající z nich a Louis tak ihned učinil. V tu chvíli si připadal jako nějaký poslušný pes, ale nic namítat nemohl.
"Nesplnil jsi pokyny." Pronesl jeden z nich až moc klidně. "Nastaly promblémy." Louis se tak moc snažil, aby se mu netřásl hlas. "Až příjde Joon, dořešíme to, mezitím." Kývl k číšnici, jež přicházela k jejich stolu. "Karamelové macciato, vanilkové latte,...." Podávala objednávky a Lou se divil, jak oni muži najednou vypadají jako normální kluci kolem dvacítky. Louis se trochu uklidnil a upil ze svého karamelového frappuccina. Ostatní u stolu mezi sebou začali rozhovor a Lou musel uznat, že kdyby kolem nich teď prošel, myslel by si, že to jsou velmi dobří přátelé a milí lidé.
    Avšak uvolněná atmosféra dlouho nevydržela. Za ani ne deset minut od příchodu Louise ke stolu mířil další muž.

........................................................
Táákže, další kapitola na světě😂
snad se líbí🤔 ( a mimochodem, 800 hlasů?! Jste blázni😊❤️ love ya all😍)
Tak jak jdou prázdniny?💚
All the love Tess💙💚😘