The second chance. [Liam Payne, Harry Styles, CZ]

11. Chapter ~ Sisters day.

*ROSE POV*

Konečně se mi zavíraly oči, když v tom mi začal zvonit mobil. Nechtělo se mi to zvedat, ale nakonec jsem se přemohla a z nočního stolku jsem si vzala telefon. Když jsem zamžourala a uviděla jsem, kdo mi volá, tak se mi rozbouchalo srdce natolik, že mi připadala, že mám spíš mozek v hlavě, než v hrudi.

„Ano?“ Zvedla jsem mobil.

„Rose.“ Uslyšela jsem ten krásný hlas. Jediné, co na tom bylo špatně, bylo to, že to nebyl nadšený hlas, ale smutný a zároveň zoufalý.

„Liame, já-.“ Chtěla jsem něco říct, ale skočil mi do řeči.

„Ne, já o tom přemýšlel a vlastně jsem si tě ani nevyslechl, takže bych si to rád poslechl, sejdeme se zítra?“ Zeptal se a já jsem se pousmála.

„Dobře, v kolik a kde?“

„Pošlu ti to ještě v esemesce. A Rose?“

„No?“

„Miluju tě.“ A s těmito slovy hovor típnul a já tak neměla možnost odpovědět mu. Ale věděla jsem, že sám moc dobře ví, jak ho miluju.

Znovu jsem se zachumlala do postele, usmála jsem se a zavřela jsem oči. Konečně jsem mohla usnout s příjemným pocitem.

Probudil mě zvuk, který se ozýval z chodby. Proto jsem konečně rozlepila oči a protáhla se. Vstala jsem z postele, vzala jsem si ze židle župan a šla jsem se podívat, co se děje na chodbě. Otevřela jsem dveře a viděla jsem tam chodícího Jamese s telefonem u ucha. Rty jsem naznačila otázku, co se děje, ale James nad tím jenom máchnul rukou.

Vzala jsem si ještě mikinu a vyrazila jsem dolů na snídani. Když jsem sešla schody, tak už jsem ucítila vůni vaflí. Usmála jsem se a s dobrou náladou jsem vstoupila do kuchyně.

„Dobrá nálada?“ Zeptala se mě mamka, když přede mě dávala talíř.

„Dneska se mám sejít s Liamem, večer mi volal.“ Usmála jsem se a zakousla jsem se do vafle.

„To je dobře, jsem šťastná, když vidím tebe šťastnou.“ Oplatila mi úsměv.

„Co tam vlastně řeší James?“ Zeptala jsem se mamky, když jsem dojedla.

„Něco ohledně místa svatby, měli jsme mít rezervaci v nějakém hotelu, ale ten hotel dneska volal, že má někoho jiného na ten termín.“

„A musí to být nutně v tomhle hotelu, ve kterém říkáš?“ Zeptala jsem se, protože mě napadl dobrý nápad.

„Co tím myslíš?“

„Ta svatba by mohla proběhnout v Liamově hotelu. Teda ne jeho, ale vždyť víš.“ Usmála jsem se a na mamce bylo vidět, že o tom uvažuje.

„Navrhnu to Jamesovi a domluvíme se.“ Mrkla a usmála se.

„Dobré ráno.“ Popřála nám protahující se Lisa. „Co tady děláš?“ Zeptala se, když si mě všimla.

„Vrátila jsem se dřív. Co máš dneska plánu?“ Odpověděla jsem ji a zeptala jsem se ji rovnou na dnešní dopoledne, které jsem potřebovala nějak vyplnit.

„Nic, ale potřebuju si koupit nové boty.“ Vzala si svoje vafle, zakousla se a otočila se zpátky na mě. „Pojedeš se mnou?“ Zeptala se a já jsem přikývla, aspoň si koupím něco nového na sebe a rovnou bych to mohla dneska použít.

Nakupování s Lisou je katastrofa. Už jsme v několikátém krámě a ona si prostě všude musí něco koupit. Právě jsme v Claire’s a ona má v košíčku už asi dvacet věcí. Proč by toho vlastně nevyužila, když jí dává peníze James. Já mám peníze spíš od mého otce. Svého otce miluju, ale mám strašně ráda i Jamese. Díky Jamesovi je tu Lisa. Lisa je jeho biologická dcera, ale ještě za těch čtrnáct let, co je Lisa na světě, tak se nevzali. Co se týče mého otce, tak jsme v kontaktu, jezdím k němu na prázdniny a jezdím s ním a jeho novou rodinou i na dovolený.

„Líbí se ti?“ Otočila jsem se na Lisu, která si k uchu přiložila pírkové náušnice.

„Jsou nádherné, budou ti slušet.“ Usmála jsem se a ona si to už fofrovala k pokladně.

Cítila jsem, jak mi v tašce zavibroval mobil, tak jsem ho vytáhla a usmála jsem se už jenom, když jsem viděla, že mi píše Liam.

V pět tě vyzvednu, hodí se ti to? Liam.Bylo to stručné a jasné, proto jsem mu hned odepsala.

Platí, těším se. xxRose.

Po nákupech jsme si ještě s Lisou došli do restaurace, kde jsme se najedly a dobře jsme si popovídaly. Řekla jsem Lise všechno, co se stalo mezi mnou a Liamem. Vím, že bych jí neměla zatěžovat svými problémy, ale chtěla to vědět, tak jsem ji to řekla.

Po obědě jsme jely domů a já jsem se začala rovnou připravovat, protože se blížila pátá hodina. Oblékla jsem si na sebe bílé obyčejně střižené šaty, které končily nad koleny. K tomu jsem si vzala černé psaníčko mimořádně místo kabelky a černé boty na podpatku. Přešla jsem k toaletnímu stolku a z něho jsem si vzala ještě hodinky a koukala jsem se po nějakých náušnicích, ale nenašla jsem žádné, které by se hodily k mému outtfitu, proto jsem zamířila k Lise do pokoje. Zaťukala jsem a vešla jsem.

Lisa seděla u stolu a lakovala si nehty, když mě uviděla, tak lak zavřela a natočila se na mě.

„Hele nemáš nějaké černé, nebo bílé náušnice, které by se hodily k tomuhle?“ Zeptala jsem se, přičemž jsem ukázala na své oblečení.

„Určitě se něco najde.“ Zvedla se ze židle a přešla ke své šperkovnici. Chtěla jí otevřít, ale zastavila se.

„Děje se něco?“

„Jo.“ Začala se smát. „Musíš to otevřít ty, já mám čerstvě nalakovaný nehty.“

„Jasně.“ Zasmála jsem se taky a otevřela jsem šperkovnici.

Když už jsem měla i ty správné a krásné náušnice, tak jsem se vydala dolů do patra, kde jsem se rozhodla počkat na Liama, protože by tu měl být každou chvíli.

Ve chvíli, kdy jsem sešla schody, se rozezvonil zvonek a já šla otevřít. Když jsem otevřela, tak jsem se upřímně usmála. Stál tam Liam a v ruce držel kytici růží.

„Ahoj.“ Pozdravila jsem ho.

„Ahoj, sluší ti to.“ Řekl a konečně jsem uviděla jeho úsměv.

Jsem tu opět a tentokrát s věnováním pro @Navitty ♥. Chtěla bych všem strašně poděkovat, ať už jste dali jenom votes, nebo jste to i okomentovali, tak chci aby jste věděli, že to pro mě moc znamená:3 ~Anis.