Just...don't break my heart!

6.kapitola

Přidávám další kapitolu, ta příští bude poslední...děkuji aspoň za jeden koment, díky Tobě to dopřidám ;)

xxxxx

„To byl vtip." Vtisknul mi další polibek na rty a roztomile se usmál. Vydechla jsem přebytečný vzduch. „A kdyby nás Niall načapal, snědl by nás i s chlupama." Trošku se odtáhnul a díval se do mých očí. Jeho ruka byla stále pod mým trikem a něžnými doteky masíroval mou bradavku.

„Byl by z toho problém." Zašeptala jsem, naznak se k němu přitiskla a jemně se dotkla jeho rtů.

„Líbí se ti to, že?" Stisknul mé prso v dlani. „Mmm." Zabručela jsem a zaplnila jeho ústa. Přitisknul se ke mě a jeho ruka putovala níže. Pohladil mé bříško a najednou zajel do mých kalhotek. „Co to..." nedopověděla jsem, protože jazykem vklouznul do mých úst a prstem zajel mezi mé záhyby. Prsty jsem zapletla do jeho kudrlin a se zavrtěním roztáhla stehna.

„Ano..." tiše jsem zapředla, jeho hlava padla mezi důlek mého krku. Jazykem přejížděl po mé krční tepně, která pulzovala. „Och, neměli bychom riskovat." Zašeptal, jeho teplý dech mě hřál.

„Pššš." Snažila jsem se ho umlčet, hladila ho ve vlasech a zakroužila boky. Prsty zajel níže a klouzal po mém vchodu. „Bože." Vzdychnul. „Jsi už tak vlhká." Palcem masíroval můj poštěváček, zasténala jsem a ucítila, jak mi rukou zakrývá ústa.

Musela jsem se zasmát.

„Musíš být potichu." Domlouval mi tiše. „Hmm." Olízla jsem si rty a políbila ho. Pohybovala jsem pánví, potřebovala jsem více, než jeho hbité prstíky.

Prsty zajel do mého vchodu a naplnil mě. Zasténala jsem mu do pusy a užívala si, když se začal jimi pohybovat. Dlaněmí jsem pobíhala po jeho těle, zastavila se u jeho boxerek a prsty sklouzla pod ně. Pohladila jsem ho vypracovaný zadeček a pak ho pevně stiskla. Jeho tvrdý penis se mi tisknul ke středu těla.

Zachvěla jsem se a pocítila strašnou silnou chuť ucítit ho v sobě.

Jaké by to asi bylo?

Vím, jak jsem tvrdila, že se s ním nevyspím, přece neudělám tu chybu, jako ty ostatní, že?

Ale pomalu jsem chápala, co cítili ony, když s ním byli. Tu nevyslovitelnou touhu ho mít, dotýkat se jej a cítit ho v sobě, tak hluboko, jak to jen jde. Spojit se s ním v jednu bytost.

„Na co myslíš?" zeptal se, otevřela jsem oči a podívala se do zelených zvědavých kukadel. Vytáhnul ze mě dva prsty a přejížděl po mých ňadrech. „Na to, jaké by to bylo, mít tě v sobě." Odpověděla jsem upřímně. „Chtěla bys to?" Zachraptěl vzrušeně. „Ano," zkousla jsem si ret.

„Předtím si říkala..." „Ano, říkala jsem to předtím. Sama se nechápu, ale...teď cítím ty divné pocity." Zašeptala jsem. „A pořád myslím na to, jaký bys byl ve mě, chápu ty ostatní proč to chtěli." Snažila jsem se vysvětlit.

„Ty nejsi jako ostatní." Upozornil mě. „Neuděláš mi to, jako těm ostatním? Neopustíš mě?" zeptala jsem se bez dechu. Srdce mi šíleně tlouklo a teď to nebylo ze vzrušení, ale ze strachu.

„Neopustím tě, Amies." „Jak to můžeš říct jistě?"

Bože, připadala jsem si jako zamilovaná patnáctka.

Došlo mi, jak jsem mu za tu chvíli propadla. Dříve jsem nemohla vyslovit ani jeho jméno, nevěřila jsem mu, protože jeho pověst to dělala sama.

A teď mu věřím a žádám, aby mě neopouštěl? Jakým si způsobem mě přiměl, abych mu dala svou důvěru a já nechci, abych toho pak litovala. Nechci pak cítit tu bolest.