Spiders and Wolves [Teen Wolf x Avengers]

1.

PŘED OSMI LETY:

,,Jess tak pojď, už musíme vyjet!" volala na mě, na malou devíti letou dívku, maminka.
,,Ano, už běžím!" vzala jsem si svůj růžový batůžek a běžela ze schodů. Vyběhla jsme ven rovnou do auta a hned jsme vyjeli.

Jeli jsme hrozně dlouho a mně se zavíraly oči. V ruce jsem měla mého plyšového jednorožce a pevně ho držela. A potom jsem usla.

Spala jsem asi hodinu a půl a ještě jsme zdaleka nebyli v cíli. Auto začalo zrychlovat a já cítila ten tlak. Už byla tma, takže bylo vidět hůř.

Byla prostě tma a byla vidět jen světla našeho auta. A najednou se začala přibližovat další světla, jiného auta. To auto zastavilo hned před naším a my prudce zabrzdili. To auto bylo velké a celé černé. Vlastně to byla dodávka.

Z toho auta naproti vyšli nějací vysocí muži a šli rovnou k nám.

,,Co to sakra...?" slyšela jsem říct maminku.

Hrozně jsem se začala bát. A myslím, že i moji rodiče. Ti muži otevřeli dveře od našeho auta a vytáhli z něj tatínka. Jeden z nich vytáhl zbraň, namířil na tatínka a střelil. Maminka i já jsme začaly brečet.

,,Ne, ne , ne, prosím! Nechte jí být, prosím! Nechte Jess jít, je to jen malé dítě! Prosím!" křičela maminka pořád dokola.
Jeden z mužů jí taky vytáhl z auta a udělal to samé. Vzal zbraň, namířil a střelil. A já začala brečet ještě víc.

Potom vystoupil ještě jeden muž. Byl hubenější a nižší, než ti co už tam byli. Po jeho boku byla žena ve věku třiceti až třiceti pěti let. Byla hubená a vysoká a měla dlouhé blonďaté vlasy.

Ta žena otevřela mé dveře a natáhla ke mne ruku.
,,Ahoj Jess. Já jsem Agnes Vallarová a pracuji v Hydře. Teď musíš jít se mnou. Prohlídneme tě, abychom se ujistili, jestli jsi zdravá, ano?" řekla velmi vlídným hlasem.
Jediné co jsem dokázala udělat, bylo kývnutí hlavou. Chytla jsem se její ruky a šla s ní do té dodávky.

Ještě než jsem nastoupila do toho auta, přišel ke mně ten vysoký muž, sklonil se ke mně a řekl: ,,Hail Hydra. Pamatuj si to, dokud si něco pamatovat budeš..."

,,Lorenci!" řekla Agnes.,,To stačí, ano?"

Tím autem jsme jeli asi dvě hodiny a celou tu dobu bylo ticho. Najednou dodávka prudce zabrzdila. Agnes přelezla dopředu,protože jsme seděli v ,kufru' a zeptala se řidiče:,,Co se stalo?!"

Řidič měl vidět strach v očích, když se na nás otočil. Po chvilce, ale řekl:,,Vypadalo to jako vlk. Ale vlk to rozhodně nebyl..."

,,Cože?! Co to sakra blábolíte?! Zapomeňte na to a jeďte?!" odbyla ho Agnes. A tak jsme se zase rozjeli.

***

Když jsme dorazili lehla jsem si na lůžko a chvíli čekala. Pak Agnes přišla se šálkem v ruce a podala mi ho.
,,Napij se bude ti líp." řekla v klidu.

Napila jsem se a řekla:,,Co mi teď budete dělat?"

,,Nevím jestli ti to můžu říct... Vlastně proč ne? Stejně to zapomeneš... V tom čaji je prášek na uspání. Až usneš, tak ti uděláme rychlý zákrok, abys zapomněla. Na rodinu, na přátele, na sebe. Na všechno. Hail Hydra, holčičko. Hail Hydra." když to dořekla sevřel se mi žaludek. Teď jsem viděla Agnes rozmazaně a jakoby tam byla asi třikrát. Nebo možná čtyřikrát? Když odešla, tak jsem usla a už jsem nevěděla, co se bude dít dál...

***

Probudila jsem se na nemocničním lůžku a přede mnou byl nějaký doktor. Netušila jsem, kdo jsem. Jak jsem se sem dostala. Kam jsem se to dostala.

,,Kde jsem? A kdo jsem?" zeptala jsem se doktora.

,,Jediné dvě věci, co potřebuješ vědět je to, že se jmenuješ Nina." odpověděl.

,,A ta druhá?"

,,Hail Hydra, Nino. Hail Hydra!"

,,Stejně bych ráda věděla, kde jsem..."

,,Jsi v budově Hydry, Nino... Jsi malá, ale dost zvědavá..." odpověděl mi, trochu zklamaně, a odešel.

,Asi jsem mu pokazila jeho dramatické představení. Hail Hydra.' Pomyslela jsem si.