🖤25. Chapter🖤

1.5K 82 5
                                    

Melisa i když nechápala, tak moje obejmutí přijala, protože věděla, ze mě ten sen, tedy spis ta noční můra zaskočila. Pak se ale ozval hlasitý zvuk klaxonu. Který tak přerušil naše obejmutí. Byl to signál, který oznamoval budíček pro všechny. A tak lidi vylézají ze stanů ještě v pyžamu. Bohužel jsem mezi ně patřila i já. Většina vypadala, ze by ještě spala, ale museli jsme dorazit na sraz z kterého zvuk začíná a tím pádem, tam byl nejsilnější. Já jsem samozřejmě hned šla za holkami a Jackobem, takže za naši partou. 

,, Ahoj " pozdravila jsem je. ,, Ahoj." Pozdravili mě všichni na zpátky. Ale já jsem si hned stoupla vedle Jackoba, abych ho mohla pozdravit ten, už se na mě usmíval. ,,No dobré ráno kočko."         ,,Neměla by si se tady ukazuje v pyžamu ty kraťasy ukazuji moc." ,,Dobré ráno však to se ti líbí ne." Ale když to řekl, tak jsem si tričko stáhla radši níž. ,,No mě jo, ale je to moje a nechci, aby na to tady měli všichni výhled." Tak mi dal jeho mikinu, protože jí mám jako šaty. To mě rozesmálo, ale jeho pak taky, takže se na nás par lidi otočilo, ale nám to bylo úplně jedno. Pak jsme se políbili a pokračovali ruku v ruce za tím otravným zvukem. 

A samozřejmě jsme si povídali, tak nějak s celou partu o různých blbostech. Jak se budeme vídat po skončení tábora a tak dal. Kousek ode mě bydlí Katie za to jsem strašně ráda. Pak mi to došlo, jak já ho budu vídat, však on ode mě bydlí daleko. Úsměv se mi nad touhle myšlenkou vytratil z tváře. ,,Co se děje princezno." Zašeptal mi do ucha Jackob. ,,No víš, jak se budeme vídat my, až tábor skončí." ,,Zlato." Oslovil mě a chytil mi bradu do svých prstů a tím mě donutil se mu podívat do očí. ,,Poslouchej i když od sebe bydlíme daleko, tak já za tebou budu jezdit vždycky když budu mít volno to slibuji a budeme si volat skoro, každý den když to půjde." ,,Miluji té a nepřestanu kvůli tomu, že nebydlíme vedle sebe." ,,Vzdálenost pro mě nic neznamená." A zesílil stisk ruky. Měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela bylo to strašně hezky co řekl, al já mám z dálky strach. ,,Já doufám, ze to tak bude." ,,Dobře miluji té, taky strašně moc a dekuji za to že si mně uklidnil." Pak jsem se na něj jen usmála a lehce políbila, protože už jsme dávno došli na místo srazu. 

A Robin hned začal mluvit. ,,Takže dneska, až do oběda nás stále čekají různé hry v těch dvojicích a po obědě budou hry za týmy a pak po večeři vás čeká menší bojovka něco, takového  nechte se překvapit." ,,Jo a koukám, že někdo nestačí ani převléct na to se nějak upravit." Tak tomuhle se všichni zasmáli. ,,Takže teď máte 1 hodinu na to připravit se na nějaký sport v lese." ,,A sbalit si věci, protože po hrách ve dvojicích se už vrátíme zpátky do tábora." ,,A tak doufám, že jste si to tady užili a příští rok to můžeme udělat na několik dní a doufáme, že se z vás všech stali dobří kamarádi." A tak se všichni lidi otráveně vrátili ke stanům a jejich věcem. Věřte nebo ne, ale s Melisou se bavily nějaký holky, které se s ní nikdy nebavily a jsou dost jiné, než ona řekla bych, že přesný opak jí. Možná se vážně změnila.

Když jsme došli k věcem, tak jsme si nejdříve sbalily věci uvnitř a pak jsme šly balit stan. A ještě mi Melisa pomáhala i když moc nevěděla, tak se snažila a i to se počítala, takže jsme to zvládly sami a ještě se při tom nasmály všichni se divily, že se Melisa chová, tak strašně jinak a že se spolu bavíme normálně. Ale já jsem za to byla ráda a ona asi taky. Jen byli zaskočení.

Samozřejmě jsme ještě před tím vším převlékly atd .. teď když máme vše hotovo se ještě upravíme a uděláme hygienu a pak se vrátíme zpátky na sraz. Po cestě si zase, tak nějak všichni povídáme o různých věcech.

Robin už tam čekal připravený na hry. ,,Tak věci si nechte tady u stromu." Jak řekl tak všichni udělali. Hráli jsme různé hry co jsme dělali ve dvojicích. Různé kvízy taky slalom který jsme museli projít, jako trakař kdo nezná je to, že jeden vezme toho druhého za nohy a tlačí ho po rukou do předu a tak se pohybují a nazpátek se vymění. No stal se zázrak, ale tohle jsme s Melisou vyhráli bylo to fakt sranda možná není, tak strašná. Po dalších par hrách jsme, už šli jen pro naše věci a šli do tábora a po cestě nám vedoucí řekli 3 nejlepší dvojice dne. 3- To jsem neslyšela 2-Jones a Jackob 1- Melisa a Rachel. To mu všichni nevěřili ani mi sami. Je to kvůli tomu jak se ona tak moc rychle začala chovat jinak. Nikdo to mu nerozumí. Ona mě hned přišla obejmout a poděkovat za všechno.

⬇️ ~ prosim přečte si to ~ ⬇️
Ahojky moji milý čtenáři. Za vše moc dekuji jste skvělý. Každého 💬 nebo ⭐️ . Si strašně moc vážím, ze ani netušíte, jak moc. Takže se mi určitě nebojte napsat. Nechápu to, ale za chvíli máme 4K přečtení a vůbec nevíte co to znamená znamená moc si toho vážím. Přemýšlím, že bych měl mít 5K, že bych udělala postavu. A doufám, ze si užíváte prázdniny. ♥ ️ ♥ ️ ♥ ️ ♥ ️ ♥ ️ ♥ ️ ♥ ️ ♥ ️ ♥ ️ ♥ ️ ♥ ♥ ♥ ️ ♥ ️ ♥ ️

Vaše Adri. N 🖤

Letní tábor (Dokončeno✅)Kde žijí příběhy. Začni objevovat