Letní tábor (Dokončeno✅)

🖤2.Chapter🖤

Ráno:
V 7:15 mi zazvonil budík. Vzala jsem ho vypla a zahodila. Nesnáším vstávat brzo. Otočila jsem se na druhý bok a chtěla jsem dál spát, ale pak došlo, co je vlastně za den. Dnes jedu na tábor, na který jsem ani nechtěl. Snad to tam bude dobrý. Ale teď dost vymýšlení. Zase na akorát nestihnu.

Když už jsem konečně dokopala vylézt z mé pěkně teplé postýlky, převlékla jsem se do černých kraťasů a bílého trička adidas. (na začátku obrázku). Potom jsem si udělala základní hygienu a lehce se nalíčila -jen řasenka, korektor, rozjasňovač, který mám nejradši (miluj třpytky) a lesk na rty. Zbytek věcí, které teď používám, jsem strčila do kufru a zavřela. Ještě jsem si připravil malý cestovní batůžek a do toho jsem dal další nezbytnosti, jako třeba peněženku, mobil atd. Vše jsem vzala a odnesla dolů ke dveřím.

Pak jsem zašla do kuchyně.
,, Ahoj. "Pozdravila jsem tátu a mamku.
,, Ahoj zlato." odpovězte mi sborově. Táta si četl noviny a mamka něco chystala v kuchyni.
„seš nachystaná? Za chvíli pojedeme. "Řekl táta.
„ Jo, už mám vše u dveří. "
„Tak se teď pořádně najez, ať nemáš hlad" řekla mamka, podávajíc mi talíř plný palačinek.
„Mami to v životě nesním. Já to tam zvládnu a hlady neumřu. Už je mi 16 let, už nejsem tvoje malá holčička"
„Vždyť já vím "usmála se na mě a pohladila mě po vlasech.

Nastoupili jsme do auta a vyrazili na zastávku, odkud nám jede autobus a kde máme všichni sraz. V autě jsem si povídala s tátou a mámou, protože teď bohužel neuvidím celý měsíc.
,, Tak si to tam užij a bacha na kluky. "Řekla mamka.
„ Mami klid jo. " rychle jsem odpověděl.
,, Pamatuješ si, jak jsi minule probrečela několik dní a hnědá celý kyblík zmrzliny? "Podíval se na mě pečlivě táta.
„ No jo tati, ale já nemohla za to, že mě ten idiot podvedl (Jones). Už je to minulost, takže z toho už nejsem smutná, ale je to člověk, kdo už nechci potkat. "
„Už jsme tady." Vytvořila táta.
Já se podílejí z okna a uvidí velký autobus au něho mnoho lidí. V tu chvíli se mi zastavilo srdce. Tolik lidí a bůh ví s kým bude sedět v autobusu. Doufám, že sama.

Táta mi vzala můj obří kufr a odnesl ho do autobusu. Já šla s mamkou k vedoucímu celého tábora, kolem kterého stáli další vedoucí. Všichni na mně koukali.
,, Dobrý den. "Pozdravily jsme s mamkou nastejno.
,, Dobrý den. Vy budete asi Willsonovi." odpověděl míle hlavní vedoucí.
,, Ano, to je moje dcera Rachel. "Odpověděla mamka, později si potřásali ruce.
,, Rád tě poznávám. Já jsem Robin Harris. Jsem jeden ze dvou hlavních vedoucích, ale ten druhý přijal až na místo se svým synem. Doufám, že se těšíš. Strach z lidí tu máme nemusíš, až na pár výjimek. " usmál se na mě.
Rozhlédla jsem se, na koho si mám dát asi pozor. Hlavní vedoucí mi řekl, že budu sedět úplně vzadu s Katie a Casidy a ještě nějakými dvěma kluky. Když vyslovil jména těch holek, tak jsem se začal rozhlížet. Viděla jsem dvě holky, kdo na mě kouká a něco si šeptaly. Pak na mě zamávejte a udělejte nějaké to gesto, ať jdu za nimi. Táta s mamkou si povídali s Robinem a dalšími vedoucími a se zbytkem rodičů. Bylo mi divné, že potřebuji, abych šla za nimi, ale tak, že jsou jen kamarádské. A tak jsem se rozloučila s rodiči. Mamka začala naříkat, že se jí po mě bude stýskat a že to doma bude divné. Tak jsem jí řekla, že se uvidíme brzy a že to zvládneme a obejmula jsem jí i tátu. Naposledy jsem jim zamával a vydal se k těm holkám. Byla jsem dost nervózní ..

Ahojky lidičky. Jsem strašně ráda, že vám můj příběh líbí. Tohle je sice o ničem kapitole, ale ta další už bude mít lepší. A moc děkuju za každé ohlášení buď hvězdička nebo komentář, nebo už jen to, že si ten příběh přidáte do své knihovny. Děláte mi tým hroznou radost. Mám vás ráda, vaše Adri.N 💕 .