Neko [Wedry&Baxtrix Yaoi FanFiction]

3~ jaký? méně stydlivý

Hnědovlásek ztuhne. Ocásek, který byl ještě před chvílí volně ve vodě, mám okolo zápěstí. Má v něm překvapivě sílu, mačká mi ruku. Vrčí a má křečovitě zavřené oči.

A sakra.

~~~~~~~~~~

Pohled Radka

"Štěpáne. To jsem já. Jen tě umývám, nechci ti dělat nic špatného."

Pečlivě vyslovují každé slovo, dlaní se z krku krouživými pohyby dostávám přes klíční kost na ramena.

Stisk okolo mého zápěstí povolí, občas se ozve zakňučení.

Když mu omývám paže, je to v pořádku. Problém nastane u hrudníku. I když se opravdu snažím co nejjemněji přejíždět po nepěkných modro-fialových modřinách, Štěpán sebou cuká, třese se.

Mluvím na něho, nemyslím si ale, že by to nějak pomáhalo.

"Spodní část těla si umyješ sám?" Zeptám se opatrně, rukou ho jemně hladíc po tváři. "Nechci ti dělat nic, co nechceš."

Opatrně přikývne, sklopí ouška. "O-otočil by ses p-prosím?" Tiše zašeptá s lehce rudými tvářemi a pak si rychle překryje dlaněmi obličej.

Mrzí mne, že asi očekává ránu.

"Samozřejmě Štěpi~" lehce se usměji a otočím se. Po malé chvilce uslyším šplouchání vody. Potěšilo mě to.

"M-můžeš.." po tomto tichém mňouknutí se otočím.

"Potřebuji, aby ses otočil zády ke mně Štěpáne," vyčkávavě hnědovláska sleduji. Zalapá po dechu a vykulí oči, které se začínají plnit slzami.

Ne..slzičky ne.. ne v těchto čokoládových očích..

"Jen ti zkontroluji záda. Nemusíš se ničeho bát. Copak by tě uklidnilo, abys mi věřil?"

"N-nevím pane.." zašeptá a pomalu se otočí.

"Musíme ti je pak ošetřit," zamumlám si spíše pro sebe, když vidím, jak malé krůpěje krve stékají z ranek do vody, kterou poté barví do červena.

Pomalu přejíždím prsty po jeho kůži, vyhýbajíc se poraněným místům. Chlapec přede mnou sebou jen občas cukne, ocásek má omotaný okolo pasu.

"Tak a teď vlasy. Vadí ti voda v ouškách Štěpáne?"

Oslovený otočí hlavu a ouška sklopí dozadu. Awwwww~
Následuje kývnutí.

"Dám ti na ně toto-" nakloním se a že skříňky pod umyvadlem vyndám takové plastové pytlíky nebo jak bych tomu měl říkat. Ukáži mu je a nechám ho, aby si je prohlédl.

"-Nasadí se to na ouška a já ti pak co nejrychleji umyji vlasy. Souhlasíš?"

Hned jak to dořeknu, přikývne a vrátí mi ty 'návleky'.

Nejdříve mu to dám na jedno ouško, aby věděl, jak to funguje a že se mu sluch o trošku zhorší a za chvilku už mu ten plast z oušek sundavám, umyté vlasy.

"Půjdeme ven ano?" Rychle se umyjí i já, sledován párem tmavě hnědých očí.

Kocourek začne urputně kývat hlavou na souhlas. Takže se zvednu, obmotám si ručník okolo pasu a Štěpána následně vyndám z vany. Beru další ručník, opatrně mu s ním přejedu po zádech a částečně zbavím vody i jeho hlavu. Osušku mu podám a on se do ní po usušení zbytku těla zabalí. Udělám to samé.

Vyzvednu si hnědovláska do náruče a rozejdeme se směr ložnice, což je po schodech nahorů. Ještě před tím ale z koupelny vezmu lékárničku.

Otevřu dveře a jakmile chlapec uvidí postel, naprosto ztuhne.