Naděje

2.1K 146 7
                                    

"Takže jsem pořád tvoje rukojmí?"

Zeptala se Aqua Lokiho a ten se zamyslel.

"Hmm... Příležitostně."

"Příležitostně?! Co to jako znamená?"

Loki se uculil.

" v případě že na nás budou útočit budeš moje rukojmí. Jinak ne."

Políbila ho.

____________________________________

Zase na Asgardu:

Odin přecházel po místnosti a přemýšlel. Ano zamiloval se. Do matky dívky kterou unesl jeho syn. Adoptivní syn. To se to pěkně zamotává. Seděla ve vedlejší místnosti a doufala. Doufala že se jí její dcera vrátí. A on doufal že Loki neprovede žádnou hloupost. To děvče určitě doufá že se jí nic nestane. A Loki doufá že ho nechytí. Všichni doufají. K čertu s nadějí. Neděje je zrádná mrcha.

"Pane našli jsme zdroj toho vysílání."

Odin se otočil na vojáka a vykřikl.

"Kde?"

"Souřadnice v Temném světě."

Vyběhl a vzal Angel za ruku.

"Našli jsme ji."

Hlavou mu probleskla ještě jedna prupovídka.

"Naděje umírá poslední."

______________________________________

Loki se postavil. Něco tu nehrálo a on zjistil co. Okolo nich se objevili vojáci a on se postavil do obrané pozice. Aqua se postavila a rozjlídla.

"Mami?"

"Aquo jsi v pořádku?"

Teď promluvil Odin.

"Loki pusť to děvče."

"Ale on mě nedrží násilím."

Stockholmský syndromKde žijí příběhy. Začni objevovat