Literární klub pro dvě

16 2 0
                                    


Budova ve městě trouchniví
ve městě, co nenávidím
budova bila pravdou jak srdce lví
teď nad pálením celého města bdím.

Budova s městem splynula
už nemá pro mě žádný význam
dobu kdy k budově jsem přilnula
už mám jen jako vzpomínkový záznam.

Budova jako úkryt sloužila
nám odlišným, v jádru stejným
tys mezi mými slovy tančila
a já mezi tvými, ve světě jiným.

Budova k peklu mě přivedla
nenápadně za zády nás všech
možná už jsi věděla
nikdy víc se nepotkáme v poetických dnech.

Ta noc neměla se stát
tam přišla jsem o schopnost vjemu
že nemám ti svý problémy srát
mohla jsi naznačit i jemu.

Teď nevím kde tě najít
však nalezená asi býti nechceš
tak chuť na upřímnost nechám si zajít
budu si řešit svoje problémy, bereš?


Pohled na ty zbytky nesnesu

jen další, bezduchá budova

alespoň si od tebe radu odnesu

že poezie je vlastně jenom kurva.

(Ne)závislá: Rádoby whateverKde žijí příběhy. Začni objevovat