Alice běžela po okraji silnice a nepřestávala se ohlížet za sebe. Z očí jí sršela hrůza a zděšení. Chtěla být jen oblíbená, chtěla zapadnout. Neprahla už ani po jednom. K čertu s popularitou. Ze všeho nejvíc teď toužila vzpomenout si. V hlavě měla úplně prázdno. Z celého večera si pamatovala jen jednu jedinou tvář. Jeho tvář.
Přeběhla silnici, přestože jí pomalu docházely síly, nepřestávala utíkat. Musí se odsud dostat pryč. Alice ucítila, jak do někoho vrazila. Zvedla oči a ve světle pouliční lampy spatřila jeho tvář. V tu samou chvíli se ulicí rozlehl její křik.
„Jsi v pořádku?" zeptal se mladík, asi sedmnáctiletý, s hnědými vlasy střiženými na patku.
„Co... Co chceš?"
Mladík se podíval plavovlasé dívce do očí. Z tváře jí tekla krev, vlasy měla rozcuchané a po obličeji rozteklou řasenku.
„Já?" nechápal. „Co se ti stalo?"
„Nech mě být." Odstrčila ho a rozběhla se pryč.
„Počkej." Běžel za Alicí, ale jasně viděl, že nemá reálnou šanci ji dohonit. „Ona je snad atlet nebo co."
Alice vběhla do silnice a chybělo málo, aby skončila pod koly projíždějícího kamionu.
„Ta holka je cvok. Nemůže být normální," mumlal si mladík pro sebe. „Je sjetá nebo opilá. Případně obojí." Podíval se opět směrem, kterým Alice běžela. V té tmě ji už znovu nespatřil.
ČTEŠ
Je to na tobě
Teen FictionAlice je obyčejnou studentkou třetího ročníku střední ekonomické školy. Z davu Alice vyčnívá pouze díky svým vlasům obarveným na červeno. Dříve tomu ale tak nebylo. Na počátku prvního ročníku bývala blondýnkou a přátelila se s rádoby třídními hvězdi...
